Sciencemag.cz
Doporučujeme
Data pořízená detektorem AMS, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici, naznačovala, že antihmoty by se kolem nás mohlo vyskytovat více, než jsme si dosud mysleli. Třeba by v naší Galaxii nebo dokonce i někde relativně blízko nás mohly existovat i antihvězdy. Ne že by se tím jakkoliv vysvětlila původní a největší záhada, proč mezi hmotou a antihmotou existuje asymetrie, nicméně existence antihvězd by problém mohla posunout někam jinam.
Jak s daty z AMS dál pracovat? Při srážkách mezi hmotou a antihmotou (anihilaci) vznikají nejenergetičtější známé fotony, tj. záření gama. V článku publikovaném ve Physical Review D nyní Dupourqué, Luigi Tibaldo, a Peter von Ballmoos popisují, jak zkoumali data zaznamenaná Fermiho dalekohledem gama záření za posledních 10 let, Pátráním v katalogu zdrojů tohoto záření se podařilo odhalit 14 objektů, jejichž emisní vlastnosti se nějak blíží očekávanému profilu hvězd z antihmoty. Jenže další analýza vedle k závěru, že půjde spíše o jiné, mnohem obvyklejší a známé/popsané zdroje gama záření, jako jsou pulzary a černé díry. Na tomto základě pak byly provedeny další odhady a aproximace, které vedly k závěru, že v Mléčné dráze existuje maximálně 1 antihvězda na 300 000 běžných hvězd (poznámka PH: stále strašně moc, takové omezení to tedy zase není?). Možná by se ale antihvězdy pocházející z počátků vesmíru mohly před současnými detektory záření gama skrývat v galaktickém haló…
Simon Dupourqué et al. Constraints on the antistar fraction in the Solar System neighborhood from the 10-year Fermi Large Area Telescope gamma-ray source catalog, Physical Review D (2021). DOI: 10.1103/PhysRevD.103.083016
Zdroj: CNRS / Phys.org
