Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle nového výzkumu ovlivnili přežití Homo sapiens během posunu severního magnetického pólu nad Evropou před zhruba 41 000 lety nečekané faktory: Ochrana pokožky, oblečení šité na míru a využívání jeskyní. Neandrtálci naopak tyto technologie zřejmě postrádali a před zhruba 40 000 lety na většině území už víceméně mizeli. Něco podobného se mohlo odehrát i v Asii, kde tedy vedle neandrtálců žili také denisované.
Vědci (hlavní autor Agnit Mukhopadhyay z University of Michigan) uvádějí, že severní magnetický pól tehdy putoval nad Evropu a zrovna docházelo ke změně zemského magnetického pole. Přestože nenastalo úplné přepólování, magnetické pole zesláblo tak, že se nad většinou zeměkoule objevily polární záře a z vesmíru přicházelo více škodlivého UV záření (došlo i ke ztenčení ozonové vrstvy). Intenzita magnetického pole měla tehdy asi 10 % dnešní hodnoty; období trvalo asi 2 000 let a skončilo před 39 000 lety (BP, nikoliv př. n. l.).
Sluneční záření má řadu škodlivých účinků, včetně očních patologií a úbytku folátů (kyselina listová, vitamín B9; což může vést k vrozeným vadám a zvýšené dětské úmrtnosti), takže ochrana před slunečním zářením by tehdy poskytla významnou výhodu pro přežití. Jako ochranná kosmetika je ve studii speciálně zmíněno barvivo okr, které má mít po aplikaci na kůži ochranné vlastnosti. Totéž platí pro oblečení šité na míru; neandrtálci se jistě nějak balili do kůží, bez toho by to v chladném klimatu nešlo, ale to není totéž. Na lokalitách spojených s anatomicky moderními lidmi archeologové objevují nejen škrabky používané při zpracování kůže, ale také jehly a šídla.
Ještě k okru: malovat na stěny jeskyní a na předměty mohli i jiné lidé než Homo sapiens, nicméně zdobení těla se rozšířilo asi až s našimi předky. Co je zajímavé, etnografické důkazy z nedávné minulosti ukazují, že některé kultury okr používaly právě za účelem ochrany před Sluncem v roli opalovacího krému (zde nešlo tedy o vedlejší efekt pudu zdobivosti, lidé si toho byli vědomi).
A co se jeskyní týče, tehdy je lidé začali prý vyhledávat ve větší míře.
Jak tedy uznávají i autoři studie, jde o korelace, těžko jednoznačně dokázat, že „to takhle bylo“.
Agnit Mukhopadhyay, Wandering of the Auroral Oval 41,000 Years Ago, Science Advances (2025). DOI: 10.1126/sciadv.adq7275. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adq7275
Zdroj: University of Michigan / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Viz také: Laschampská událost, Wikipeda.cz
Poznámka PH: Ovšem málo platné, neandrtálci přežívali v Evropě glaciály i interglaciály, pak však vymizeli po příchodu Homo sapiens. Tak jako mamuti a další zástupci megafauny (např. v Austrálii), a to zrovna, když na místo dorazili předkové dnešního člověka.
Že by se neandrtálci neporadili zrovna s jedním ani ne úplným přepólováním magnetického pole Země (když tyto události se obecně nedaří spojit s vymíráními)? Navíc ad život v jeskyních: to neandrtálci (a denisované) prováděli také. Dokonce i tu jehlu s neandrtálského naleziště známe (i když to může být ojedinělé a navíc až důsledek kontaktu s Homo sapiens).
Takže by se z toho dalo snad vyvodit (co jiného zbývá?), že přežití lidí v Evropě umožnilo zdobení/kosmetika :-)?
Mám k tomu pár výhrad:
1. UV záření je elektrický i magnetický neutrální. S magnetický polem neinteraguje.
2. Neandertálci pobíhali nachází a neznali jeskyně? Co jeskyně v gibraltarsky skále?
3. Naši černí předčí, kteří dorazili z Afriky se pajcovali hlinkou, protože věděli, že UV a solárka jsou škodlivý?