Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější evoluční výhody mohou mít dnes zase své stinné stránky. (Poznámka: nebo zde ty stinné stránky byly vždycky, ale dnes je to zřejmější apod.)
Podle nového výzkumu kombinace zvýšeného množství neuropeptidu Y (NPY) a dopaminu (DA) v lidském mozku v oblasti nucleus accumbens (NAc, též označovaná jako „centrum potěšení“) mohla umožnit lepší vývoj mozku. Stejná konfigurace mohla také způsobit, že lidé jsou mimořádně náchylní k poruchám příjmu potravy a zneužívání návykových látek. Přejídání i závislosti mohou tedy mít hluboký evoluční původ, respektive jde o vedlejší efekty adaptací. (Poznámka: u přejídání ovšem může jít také o prostý důsledek toho, že na stabilní dostatek potravy se nedalo spoléhat, to speciální vysvětlení snad nevyžaduje a člověk se tím od jiných ekologicky srovnatelných druhů nejspíš moc neliší.)
NPY hraje roli v systému odměňování a emočním chování; je spojen se zvýšeným užíváním alkoholu, drogovou závislostí a příjmem tuků. Oblast NAc je ústřední pro motivaci a jednání, vykazuje jednu z nejvyšších hustot NPY v mozku a jako taková je velmi zajímavá pro výzkumníky zkoumající mozkové promotory závislosti. Vědci nyní použili posmrtné vzorky mozku 74 jedinců, lidí, lidoopů i opic. Výsledky ukazují, že lidský mozek má ve srovnání s ostatními primáty mnohem hustší inervaci NPY v NAc, měřeno poměrem hustoty délky axonů k hustotě neuronů.
Lidský mozek je v poměru k tělesné hmotnosti výrazně větší než u ostatních primátů a má vyšší rychlost bazálního metabolismu. To vyžaduje i větší stálou zásobu zdrojů energie – i zdraví lidé jsou už sami o sobě tlustší (mají více tukové tkáně) než jiní primáti. I z důvodu zvýšené potřeby energie preferují lidé potravu bohatou na tuky (poznámka: nehledě k tomu, že právě tím se na rozdíl od šimpanzů živili naši předkové po oddělení obou evolučních linií). Autoři nové studie spekulují, že preference potravin bohatých na tuky, související zvýšenou hladinou NPY v lidském NAc, mohla současně hrát roli ve zvětšování lidského mozku během posledních cca 5 milionů let. Ve stejné době se zmenšily samčí špičáky, což by mohlo svědčit o nižší míře vnitroskupinových sociálních konfliktů (poznámka: ale jistěže i o tom, že s kamennými nástroji už špičáky prostě tolik nebyly potřeba). Zvýšená hladina NPY v nucleus accumbens tak mohla současně působit jako „uklidňovák“, zvýšit lidskou sociálnost, což mohlo mít zase i vliv na evoluční úspěch našich předků.
Příslušná metabolická dráha nyní ale zase shodou okolností způsobuje, že moderní lidé jsou náchylnější k závislostem „na odměně“ (dopaminu aj.) než ostatní primáti. (Poznámka: ale opravdu je to tak jisté? Kdyby jiní primáti měli k dispozici neomezený přísun alkoholu nebo jiných návykových látek…?)
Mary Ann Raghanti et al, Hedonic eating, obesity, and addiction result from increased neuropeptide Y in the nucleus accumbens during human brain evolution, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2311118120
Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences / MedicalXpress.com, přeloženo/zkráceno
Poznámka PH: Dost jsem se ve výše uvedeném ztratil. Lidé se (je-li to pravda) mají větší tendenci se přejídat oproti šimpanzům a gorilám prostě proto, že v savaně, když jejich předkové lovili či konzumovali zdechliny, byla jejich potrava méně rovnoměrně rozmístěná. Se sociálností to ale asi moc nesouvisí, společensky žijí stejně tak sloni jako vlci?
