Zbytky supernovy. Autor obrázku: NASA/ESA/JHU/R.Sankrit & W.Blair. Licence obrázku: volné dílo

Přeměnu bílého trpaslíka na neobvyklou supernovu Iax známe už i z Mléčné dráhy

Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků.

Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze.
V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A East). Až dosud byl klasifikován jako zbytek velmi hmotné hvězdy, která vybuchla jako supernova. Nyní však astronomové dospěli k závěru, že pravděpodobnější je jiný scénář: jako supernova zde vybuchl bílý trpaslík. Bílý trpaslík, tedy kategorie hvězd, mezi které spadá i naše Slunce, obvykle „vyhoří“ a po fázi rudého obra z něj zbyde pouze stlačený zbytek. Pokud ale takový zbytek překročí 1,4 hmotnosti Slunce – tím, že získá hmotu od druhé hvězdy z páru dvojhvězd nebo pokud tyto dvojhvězdy splynou – nastane exploze supernovy i u hvězdy tohoto typu.
Bílí trpaslíci se nejčastěji přeměňují na běžnou supernovu Ia, v případě Sgr A East ale podle dat z Charndy došlo k netypické explozi, tzv. Iax; výbuch je v tomto případě méně silný (poznámka: to je důležití i proto, že supernovy typu Ia se používají jako tzv. standardní svíčky, kdy z intenzity záření odhadujeme jejich vzdálenost, z čehož se pak např. zase počítá i rychlost rozpínání vesmíru; u supernov Iax bychom takto dostali výsledek špatně) a do vesmíru se rozptýlí prvky v jiných poměrech. Výbuchy bílých trpaslíků jsou pro vesmír nejdůležitějším zdrojem některých prvků – jde např. o železo, nikl a chróm. Zajímavé je, že až dosud jsme výbuchy typu Iax dokázali identifikovat pouze v jiných galaxiích a nikoliv v samotné Mléčné dráze. Jde tedy současně o nejbližší známou supernovu Iax.
Proč jsou výbuchy supernov Iax slabší než nejběžnější Ia, není dosud jasné (pomaleji se šířící termonukleární reakce, část hvězdy vybuchne až se zpožděním…), ale právě v důsledku toho se mění i poměr vznikajících těžších prvků.
Mimochodem, Sgr A East se nachází velmi blízko centrální černé díry naší galaxie a pravděpodobně se protíná s diskem materiálu kroužícího kolem ní. Data pocházejí z pozorování, jejichž cílem byla původně černá díra.
Z jiných galaxií se podíl explozí Iax na všech explozích Ia odhaduje na asi 1/3. V Mléčné dráze známe pouze 3 zbytky supernov typu Iax a 2 další kandidáty mladší než 2 000 let (zbytky vychládají a čím jsou starší, tím je obtížnější je detekovat). Autoři výzkumu dále spekulují, že pokud k události Sgr A East došlo také před méně než 2 000 lety, pak by to vlastně mohlo celkem odpovídat i poměru 1/3 z jiných galaxií, ale to už vypadá trochu jako kouzlení s daty.

Ping Zhou et al. Chemical abundances in Sgr A East: evidence for a Type Iax supernova remnant. arXiv:2006.15049 [astro-ph.HE]. arxiv.org/abs/2006.15049
Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics / Phys.org

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *