Sciencemag.cz
Doporučujeme
Sci-fi seriál Problém tří těles od tvůrců Hry o trůny se od svého debutu minulý měsíc stal nejsledovanějším pořadem na Netflixu. Vychází ze stejnojmenné knižní série čínského autora Liou Cch’-Sina. Nakolik ovšem příslušný svět odpovídá současným vědeckým poznatkům?
Samotný název knihy/seriálu se odvozuje od matematického problému ve fyzice (nebeské mechanice). Fyzik z Virginia Tech Djordje Minic říká: „Problém tří těles je velmi známý, sahá až k Isaacu Newtonovi. Zahrnuje tři nebeská tělesa, která na sebe vzájemně působí prostřednictvím gravitační síly – tedy Newtonova gravitačního zákona. Na rozdíl od matematických předpovědí pohybů soustav dvou těles, jako je Země-Měsíc nebo Země-Slunce, problém tří těles nemá analytické řešení. (PH: Jak to chápu, on ten problém je analyticky řešitelný pomocí nekonečné řady, která ovšem konverguje tak pomalu, že to zase není prakticky použitelné.) Na konci 19. století se díky práci velkého francouzského matematika Henriho Poincarého o problému tří těles zrodila teorie chaosu a koncept efektu motýlích křídel.“
Shane Ross z Virginia Tech k tomu dodává: „Neexistují žádné známé konfigurace tří masivních hvězd, které by mohly udržovat nepravidelnou oběžnou dráhu. Asi před 20 lety došlo k velkému průlomu, když bylo objeveno „osmičkové“ řešení problému tří těles (PH: viz anglická Wiki k tomu, tak je i animace), v němž se tři stejně velké hvězdy pronásledují po dráze ve tvaru osmičky. Ve skutečnosti se o tom ve svých knihách zmiňuje i Liou Cch’-Sin. V návaznosti na tento vývoj našli další matematici další řešení, ale ve všech případech nejde o chaotický pohyb. Ještě nepravděpodobnější je, že by kolem této soustavy tří hvězd obíhalo čtvrté těleso, planeta, byť po nepravidelné dráze – buď by se planeta s jednou z hvězd srazila, nebo by bylo ze soustavy vyvržena. Situace v knize by tedy byla řešením ‚problému čtyř těles‘, což by ale neznalo tak dobře.“ (PH: zmínil toto vůbec někdo při recenzích knihy, že jde ve skutečnosti o problém 4 těles? A chytám se za hlavu, že to při četbě knihy nenapadlo mě osobně.)
Zdroj: Virginia Tech / Phys.org, přeloženo, zkráceno
Viz také:
Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox
slunecni soustava je problem x teles, ale planetky jsou proti hvezdam lehke, tak se to neresi.
tak to myslel asi i autor knihy, ze uz 3 hvezdy vytvori neresitelny problem.
jinak jeste k tomu serialu bych dodal, ze mi prisel nedobry. bez znalosti knizni predlohy navic spis nepochopitelny, se znalosti zase zbytecny…
„Problém tří těles“ je historicky chytlavý název a nedivím se, že jej autor použil. Knihu jsem sice nečetl, ale seriál hltal. (Toliko informace panu Houserovi o záživnosti. Třeba na seriál stačí mít nějaké specifické znalosti, které jsou v knize vysvětleny.)
Jinak ale je otázka, zda mám jít do knížek, protože pokud jsem to pochopil správně, používaly se v seriálu kouzla, která přímo odporují aktuálně uznávaným zákonům. Takže pořád je to víc Fi, než Sci.
ad veda ve Trech telesech. Tak ano, tam je napr. zakladni problem, jak trisolarane komunikuji s castici, do ktere zabalili Zemi, okamzite; kdyz pritom podle dost zakladni dnesni predstavy kvantovou provazanost nelze pouzivat k prenosu informaci. je to hodne Fi, to ano, ale tak to zase skoro kazde scifi dilo ma v sobe nejaky „vedecky nesmysl“ (viz asimovova povidka o slepici snasejici zlata vejce, ktera provadi termojaderne reakce. heinleinova povidka o teseraktu), to bych jim tedy za zle nemel.