(c) Graphicstock

Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel?

Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána prostě tím, že malý druh by spotřebovával příliš mnoho energie na udržení tělesné teploty, alespoň mimo speciálně horké vody. Objem roste rychleji než povrch, z hlediska hospodaření s teplem je tedy výhodnější být velký.
Výzkumníci ale nyní tvrdí, že existuje i horní hranice, dokonce že velikostní limit vodních savců je omezen z obou stran poměrně úzce a do tohoto rozmezí se vejdou savci bez ohledu na to, z jakých pocházejí evolučních linií: velryba je původem kopytník, kapustňák příbuzný slonu, lachtani pocházejí z psotvárných šelem… Do zkoumání bylo zahrnuto 3859 dnes žijících a 2999 fosilních vodních savců. Evoluce/selekce na velikost údajně rychle vede k hmotnosti vodního savce kolem 500 kg. Výjimku zdola představují vydry – prý proto, že k vodnímu životu se přizpůsobily teprve nedávno, říční vydry ani nejsou „úplně vodní“. Z druhé strany zde máme velryby („neozubení kytovci“, kosticovci – tj. ne delfíni, kosatky, vorvani…), ty dokázaly přežít díky změně metabolismu/potravní strategie, kdy plejtvák obrovský filtruje vodu, takže k získání potravy spotřebovává velmi málo energie. A odtud už se má odvíjet horní hranice velikosti/hmotnosti; od určité velikosti by už prý pohyb těla stál tolik energie, že by se jídlo málem ani nevyplatilo.
Zdroj: Phys. org

Poznámky PH:
Osobně mám k tomuto způsobu uvažování a stanovování pravidel spíše nedůvěru. Vychází se zde z toho, že evoluce vícekrát došla k nějakému optimu, které má podobu „nebiologickou“. Na druhé straně ale evoluce probíhá jako závody ve zbrojení mezi různými organismy, optima jsou relativní (červená královna apod.). Velikost vorvaně může tak stejně dobře být důsledkem velikosti kalmarů , velikost delfína velikostí žraloků (a ti nejsou teplokrevní, takže se zase neřídí pravidly platnými pro vodní savce) nebo posunuta v důsledku pohlavního výběru u samotných vorvaňů. Navíc výše deklarovaná i jiná obdobná pravidla mají výjimky, které se sice dají vysvětlit, ale podobné dodatečné výklady lze podat skoro ke všemu. Zejména vysvětlení, že evoluce je ještě příliš krátká, aby se dosáhlo optima, se hodí téměř univerzálně a dá s etak podepřít cokoliv.
Co ondatra/nutrie?
Jak do toho všeho zapadají vodní teplokrevní ptáci?
Nemělo by smysl rozlišovat podle toho, v jak teplé vodě druh žije (pro ztráty tepla nikoliv nepodstatné)?
Vorvaň 50 tun je hodně mimo údajného optima kolem 0,5 tuny. (I když v minulosti možná žili větší kytovci, zde – možná – opravdu existuje trend ke zmenšování…)
Rypoš lysý se stal studenokrevným, nemohli by obdobnou strategii volit i malí vodní savci?

Proč jsme (možná) jediná civilizace v Galaxii?

Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close