Pixabay License. Volné pro komerční užití

Polemika s multiverzem

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných nejspíš), které pro život vyladěny nejsou. Tak jako náš vesmír vytvořila inflace, „jinde“ jsou nejspíš jiné inflační bubliny. Toto je dnes asi kosmologický mainstream.
Philip Goff (profesor z britské Durham University, ovšem filozofie) s tímto přístupem polemizuje. Jako jádro svého argumentu uvádí, že jde o tzv. „inverzní gamblerův omyl“. Představte si, že vám stokrát za sebou padne šestka. Měl by pak člověk kvůli tomu usuzovat, že někde kolem musí házet kostkami hromada lidí, kteří takto speciální výsledek neměli? To je samozřejmě chybná logika – bez ohledu na to, kolik lidí zrovna hází kostkou, je náš výsledek stále stejně nepravděpodobný.
Zastánci multivesmíru samozřejmě řeknou, že nám „kostky“ tak padnout musely – protože existujeme. A proto nemůžeme pozorovat vesmír neslučitelný se životem (výběrový efekt, asi jako všichni účastníci dopravní nehody, s nimiž o ní mluvíte, ji přežili…). To je pravda, ale z toho ještě nevyplývá, že existují jiné vesmíry. Opět tedy gamblerská analogie: Představme si, že někde číhá neviditelný střelec, který by nás zastřelil, kdyby nám nepadla šestka. Žijeme, protože nám šestka stále padala. Jenže z toho zase nijak neplyne, že někde hází kostkou hromada jiných lidí.
Dále pak: z kosmologické inflace nijak nevyplývá, že by jiné vesmíry měly mít odlišné základní fyzikální parametry (konstanty).
Philip Goff se nakonec přiklání k názoru, že vesmír „prostě upřednostňuje“ existenci života, takže v tomto smyslu „má účel“ (teleologie). Samotný článek na The Conversation dále nerozebírá, jak se to myslí, zda nábožensky nebo jinak (respektive pokud nábožensky, pak v jakém smyslu atd.).

Zdroj: Philip Goff: Many physicists assume we must live in a multiverse—but their basic math may be wrong, The Conversation/Phys.org

Komentář PH: Co k tomu dodat? Není moc jasné, nakolik je celá otázka čistě logická a nakolik empirická/fyzikální (ale částečně jistě ano, však souvisí s tím, zda proběhla inflace, zda jsou fyzikální konstanty opravdu konstantní atd.). Osobně mi hypotéza multiverza přijde nicméně trochu „přebujelá“ (a to i ve verzi mnohosvětové interpretace kvantové mechaniky), trochu podobně jako přesvědčení, že žijeme v počítačové simulaci. Nicméně ani výše uvedená argumentace mě zrovna nepřesvědčila o to, že vesmír má nějaký účel nebo že „upřednostňuje život“…

Vědci a filozofové se pokusili přijít s obecným evolučním zákonem

Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci …

8 comments

  1. A zase to nekonečno…
    A jinak souhlasím, že na nějaký účel našeho vesmíru to nevypadá. Tím méně na antropocentrický.
    No a pokud snad nějaký účel má, tak to už pak bude jedině ta simulace.

  2. Pokud by tento vesmír byl naladěn na vznik života, stojí za připomenutí, že známe jen jeden jediný jeho exepmplář. Nikde jinde jsem nenarazili ani na pozůstatky života.

    Pokud by tento vesmír byl důsledkem „výběrového efektu“, nemělo by to vyladění být mírně nedokonalé, protože statistika?

  3. Multiverzum je prostě nejelegantnější vysvětlení co máme. Víc bych za tím neviděl. Taková vesmírná verze evoluce. Navíc to nevyžaduje nekonečný počet vesmírů. Snaha dát vesmíru účel vypadá jako další pokus vrátit do hry víru v nějaké nadvesmírné vědomí.

  4. @kit
    Což je přesně to, jak by vědec neměl uvažovat. Vědec si nemůže vybírat pravdu podle svého ideologického zaměření.
    Pokud data ukazují, že je tu nějaké nadvesmírné vědomí, tak by vědec měl sklopit uši a přijmout důkazy.

  5. @Taco
    V kontextu původního článku a příspěvku, na který reagujete, bych ocenil, kdybyste doplnil, kde se podle Vás mluví o datech a ideologii. Výběr elegantnějšího vysvětlení ze dvou soupeřících (stejně silných) je běžná praxe. Žádná data pro uvedené úvahy zatím nemáme. Jestli o nějakých datech, která svědčí pro nebo proti multiverzu víte, pak je prosím uveďte. Dovolím si tvrdit, že citovaná polemika nepřináší kromě vtipných přirovnání nic nového, viz antropický princip.

  6. @Kit
    Prakticky celý váš první komentář je avědecký. To je vše, co jsem k tomu chtěl říct.

  7. @Taco
    Naneštěstí Vašemu tvrzení chybí argument. Přesto se pokusím o rozbor pro diskutující:
    První věta: Nevím o elegantnějším vysvětlení vlastností vesmíru, ve kterém žijeme. Máte-li vlastní úvahu nebo referenci na elegantnější „hypotézu“, sem s ní.
    Druhá věta: Citovaný profesor nepřinesl v dané citaci žádný nový argument proti multiverzu a pouze se vrátil k původnímu antropickému principu. Víc za tím opravdu nevidím.
    Třetí věta: Předpoklad nekonečného počtu vesmírů v multiverzu není pro smysluplnost multiverza nutný. Počet přípustných vesmírů může být konečný.
    Čtvrtá věta: Prostý odhad motivace pro napsání citovaného článku.

  8. Soudruzi nehádejte se! Ve vědě existuje rozhodčí a tím je pokus. Pokud nelze provést pokus, jsou neše úvahy takříkajíc v luftu. V demokracii se nehádáme, protože ctíme realitu jako poslední instanci. Hádali se komunisti, protože jejich teorie byly neověřitelné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close