(c) Graphicstock

Propletené stavy částic jsou ještě bláznivější

Kvantová fyzika je divná. Sotva se člověk smířil s existencí propletených stavů částic, přichází další rána „zdravému selskému rozumu“.

Výzkumníci z University of East Anglia (Kayn A. Forbes, Jack S. Ford a David L. Andrews) ve studii publikované ve Physical Review Letters nyní tvrdí, že částice v entanglementu vůbec nemusejí vznikat na stejném místě. Jinak řečeno – dosud si laik mohl představovat, že 2 částice o sobě „nějak vědí“, protože dejme tomu pocházejí ze stejného zdroje, původně spolu byly v bezprostředním kontaktu. Pokud pak přečteme informaci z jedné částice (až do té chvíle v superpozici), dojde k okamžité změně i u provázané částice. (Obvykle z „neurčitého stavu“ vznikne taková hodnota, aby souhlasil zákon zachování nějaké veličiny – změříme spin jedné částice, druhá z dvojice v tu chvíli získá spin opačný apod. Celé to podrobně popisují např. Bellovy nerovnosti.)
Pokud se však potvrdí to, s čím přišli autoři nové studie, pak i berlička společného původu padá. Propletené částice se mohou poprvé objevit i na různých místech, nikdy spolu nebyly přímo v kontaktu. Konkrétně byl experiment proveden u páru zapletených fotonů, které vznikají při průchodu jiných fotonů krystalem – jevem zvaným spontánní sestupná parametrická konverze (spontaneous parametric down-conversion).
Nejde ovšem jen o teorii, protože propletené stavy se už využívají i při různých technologiích, jako je kvantová teleportace nebo kvantová kryptografie, nakonec i v kvantových počítačích. Ale když k tomu připočteme, jak si autoři studie neodpustí dodat, že kvantovou neurčitostí je zatíženo i samotné určení místa, kde propletené částice vznikají, pak nad tím laik asi může leda tak pokrčit rameny…

Zdroj: Phys.org

Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *