3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Proteiny ve slinách dokazují dávné křížení předků člověka

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu.

V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní autoři Omer Gokcumen a Stefan Ruhl z University at Buffalo) upozorňující na protein MUC7 (mucin), respektive gen, který tento protein kóduje. Analýza 2 500 genomů současných lidí ukázala, že v subsaharské Africe se vyskytuje verze genu radikálně odlišná od zbytku světa. Rozdíl je tak velký, že se údajně nedá vysvětlit mutacemi, ale část subsaharské populace má verzi tohoto genu, která pochází od jiného druhu. Varianta genu MUC7 u neandrtálců a denisovanů se liší mnohem méně a je velmi blízká většinové verzi u současných lidí. Z toho lze i odvodit, že v případě této hybridizace se jedná o druh, který se jinak od Homo sapiens oddělil hodně dávno.
Z toho, aby varianta získaná (přece jen asi celkem ojedinělým) křížením přetrvala a rozšířila se v populaci Homo sapiens na jih od Sahary, lze soudit, že zde musela působit silná selekce. Mucin ovlivňuje konzistenci slin, dodává jim vazkost. Na tyto sliny se pak vážou bakterie, přičemž různé verze mucinu pak pravděpodobně mají vliv na mikrobiom v ústech. Hlavní selekční efekt souvisí asi s tím, že při odplivování se zbavujeme škodlivých mikroorganismů. Lidé s různými verzemi genu MUC7 tak budou různě odolní proti řadě chorob.
A s kým že se vlastně v Africe část předků současných lidí křížila? Převzatý gen představuje jakéhosi „ducha“ lidí, o nichž jinak nic nevíme. Může se jednat o druh, který již paleoantropologové popsali, i o druh zcela neznámý. Spekuluje se třeba o nějaké formě Homo erectus. Podle autorů studie mohlo ke křížení dojít někdy před 150 000 lety (když už se oddělily subsaharské populace od zbytku lidstva, takže do těch gen nepronikl?). Přitom dobu oddělení příslušného druhu od předků Homo sapiens studie podle výpočtů založených na mutačních rychlostech odhaduje na 1,5 až 2 miliony let.
Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Zajímavé je, že před cca 150 000 lety ještě nějaký Homo erectus mohl v Africe přežívat.
A neméně zajímavé je i to, že po 1,5-2 milionech let oddělení mohlo ještě vůbec dojít ke křížení, že k němu na straně Homo sapiens byla ochota, že eventuální potomci byli životaschopní atd.
Nemohli bychom data tedy vysvětlit i jinými scénáři? Třeba ke křížení došlo v mnohem dávnější minulosti a to, že migrace Homo sapiens mimo Afriku se nezúčastnili lidé s příslušnou „převzatou“ variantou, byla prostě náhoda?

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *