Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University.
Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, čenich studený (obecně chladnější než zbytek těla, samotná teplota závisí na teplotě okolí, při 30 °C venku má asi 25 °C, při 15 °C teplotu stejnou jako okolí, při bodu mrazu je čenich teplý jen asi 8 °C) a hustě protkaný nervy. S pomocí tohoto orgánu a odpovídající části mozku pak psi (a určitě také vlci, viz dále) podle nově publikované studie dokáží vnímat teplo.
Vědci vycvičili psi, aby přinášeli předměty o několik stupňů teplejší než okolí – ze 2 předmětů si měli vždy vybrat ten teplý. Psi to dokázali na 1,6 metru, na kůži nemohli takto zaznamenat rozdíl teploty vzduchu – z toho vyplývá, že opravdu vnímali příslušné záření, fotony o odpovídající vlnové délce. (Nebo jinak řečeno, teplo k nim nedošlo vedením ani prouděním, ale sáláním – „radiací“).
Následně 13 psů také absolvovalo funkční magnetickou rezonanci (fMRI) a když se v jejich blízkosti ocitly předměty o vyšší teplotě, aktivovala se jim v mozku jedna konkrétní oblast v levé somatosenzorické kůře, zřejmě tedy centrum příslušného smyslu. Celá oblast pak zřejmě integruje informace pocházející z různých smyslů a využívá se pro plánování akcí. Tepelné vidění čenichem je jasně odděleno od zpracování informace pachové i zvukové, zřejmě má nejblíže k informaci vizuální. Asymetrické zpracování, s přihlédnutím k tomu, že v levé hemisféře se soustřeďují spíše procesy spojené s pozitivními emocemi a souvisejícími stavy, podporuje další interpretace. Teplo zřejmě pro psa tedy znamená primárně něco příjemného, nikoliv ohrožujícího – potravu (na Sciencetific Reports na webu Nature je volně přístupná celý článek včetně ).
Vlci tedy příslušný smysl zřejmě používají k lovu (teplokrevných) savců za soumraku či v noci. Chladnější čumáky mají i jiné šelmy, podle autorů výzkumu by tedy mohl být příslušný smysl mezi masožravými savci i podstatně rozšířenější.
Schopnost vnímat sálání tepla mají někteří hadi (včetně hroznýšovitých a chřestýšovitých), ze savců kromě šelem také netopýr – upír obecný (Desmodus rotundus), z hmyzu pak krasec ohňový (Melanophila acuminata). U upíra je celkem jasné, k čemu mu to je. Brouk krasec ohňový až na desítky km dokáže zachytit lesní požár a pak se vydá příslušným směrem, protože vajíčka klade na ohořelé stromy.
Mimochodem, u hrabavých krtků je rhinaium zase centrem smyslu hmatového.
Anna Bálint et al. Dogs can sense weak thermal radiation, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-60439-y, https://www.nature.com/articles/s41598-020-60439-y
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka PH: Preferovali by psi tedy misku s granulemi ohřátými mírně nad teplotu místnosti („živé maso“ vs. mršina nebo ryba)? Chtělo by ale pokus ošetřit tak, aby šlo opravdu o teplotu, ne o to, že při vyšší teplotě se uvolní více pachů.
