Psi reagují na lidské signály. Pro diskuse o tom, zda (respektive v jaké míře) disponují teorií mysli, je důležité, zda chápou rozdíl mezi úmyslným a neúmyslným jednáním (ve druhém případě prostě náhoda, chyba apod.).
Výzkumníci nyní zkoumali, jak psi reagují na to, když nedostanou pamlsek. Ukázalo se, že se chovají odlišně v závislosti na tom, zda bylo jednání experimentátora úmyslné, nebo ne. V testu tedy hafani uspěli; zajímavé je, že ačkoliv experiment a jeho logika je triviální, pro výzkum psů bylo takové uspořádání prý použito vůbec poprvé.
Experiment byl proveden s 51 psy, pro každého z nich ve třech variantách. Pes byl vždy oddělen od testujícího člověka průhlednou bariérou. Experimentátor podával psovi mezerou v bariéře pamlsky. V „neochotné“ verzi experimentátor náhle protáhl pamlsek mezerou v bariéře zpět a položil ho před sebe. V „neúmyslné“ verzi („neschopný/nešikovný“) experimentátor přinesl odměnu k mezeře v bariéře a pokusil se („pokusil se“, předstíral, že se pokusil…) ji mezerou podat, ale pak ji omylem („omylem“) upustil. Ve třetí verzi se experimentátor opět pokusil předat psovi odměnu, ale nepodařilo se mu to, protože díra v bariéře byla zablokovaná. Ani v jedné verzi tedy pes pamlsek nezískal.
„Pokud jsou psi skutečně schopni přisuzovat lidskému jednání úmysl,“ uvádí jedna z autorek studie Juliane Bräuer, „očekávali bychom, že budou vykazovat v prvním případě odlišné reakce.“ Přesně tak experiment také dopadl.
Pes mohl zástěnu snadno obejít a přijít si pro pamlsek sám, přitom se měřila doba, za jakou tak učinil. Výzkumníci předpokládali, že pokud jsou psi schopni rozpoznat lidské záměry, budou v první variantě čekat déle. Ve verzi 2 a 3 není na co čekat, člověk jim přece odměnu tak jako tak chtěl dát. Ve verzi 1 se toho dejme tomu vůbec musí odvážit a vyhodnotit, zda to má cenu, třeba stejně nic nedostanou („střet vůlí“). Ve verzi 1 se psi také podle všeho museli uklidňovat (chování člověka je naštvalo?) tím, že delší dobu seděli nebo leželi, a přestali vrtět ocasem.
Autoři studie ovšem uznávají, že výsledky takových pokusů, respektive jejich interpretace, bývají často přijímány se skepsí; nabízejí se i alternativní vysvětlení (nějaké další náznaky ze straně experimentátorů nebo znalost/zkušenost psů z předchozího výcviku – i když to by snad vadit nemuselo, netvrdí se, že psi mají příslušnou schopnost nutně vrozenou).
Britta Schünemann et al, Dogs distinguish human intentional and unintentional action, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-94374-3
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámky PH: Vědecky podložené je nyní něco, co asi každému majiteli psa přijde samozřejmé (nemusí to být ale proto správně): pes chápe rozdíl mezi tím, když o něj omylem zakopnete a když ho šlehnete vodítkem (i když samozřejmě budou nějaké případy chybného vyhodnocení, ale to platí i pro člověka; nakonec na špatném vyhodnocení intencionality stojí celé magické myšlení – „hory se na nás hněvají“ apod.).
Ukázkovým příkladem toho, že psi chápou rozdíl mezi úmyslem a neúmyslem, je výuka psů psy. Pes s klacíkem v hubě valí před sebou míček. Psi napodobující/učící se toto jednání míček vezmou do tlamy. Verze dvě: vyučující pes před sebou packami kope míček bez klacíku. Napodobující psi před sebou kopou míček. Těžko to interpretovat jinak, než chápáním rozdílu mezi úmyslem („jde o to kopat míček a ne ho nést v tlamě, i když by to bylo pohodlnější“) a okolnostmi („také by ho vzal do tlamy, kdyby tam neměl klacík“). I když třeba dodat, že zrovna tento experiment může být z hlediska výsledku ojedinělý; různí psi jsou různě inteligentní, jak jinak.
Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky
Psi vnímají odlišné preference lidí. Znamená to teorii mysli?
Psi ale nejenom psi, jsou mnohem vnímavější a tedy i chytřejší, než jim “ pán tvorstva“tedy člověk přisuzuje…
naopak ale zase je tendence psum pripisovat schopnosti, ktere spis nemaji (a tim nemyslim jen „eso veci“). to, ze psy mame/mame radi, neznamena, ze musime verit vsemu. od toho se prave delaji prislusne pokusy, samozrejme s tim, ze na interpretaci stejne nemusi byt shoda. vnimavi vuci lidem hafani jsou urcite, vsak na to byli vyslechteni…