Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i vliv zemědělství na produkci oxidu uhličitého.
Studie vědců z University of Wisconsin-Madison a dalších institucí publikovaná ve Scientific Reports srovnává vývoj klimatu v holocénu s předcházejícími interglaciály (hlavně s obdobím MIS19 před cca 800 000 lety). Interglaciály vždy začínaly s relativně vysokými koncentracemi oxidu uhličitého a metanu, ty však postupně klesaly a Země směřovala do nové doby ledové. V holocénu se tento trend obrátil nejpozději před 5 000 lety a s několika výkyvy pak koncentrace rostly až do průmyslové revoluce (obdobím po roce 1850 se studie nezabývá). Jako celek bylo období MIS19 a více než 1 ºC chladnější než holocén.
Hlavní autor článku Stephen Vavrus přitom dodává, že silná produkce oxidu uhličitého začala už s neolitickým vypalováním lesů; trochu později než samotná neolitická revoluce, na Blízkém východě se v této souvislosti neodlesňovalo, ale v Evropě nebo Indii a Číně ano (poznámka: les u nás zřejmě vypalovali už mezolitici, ale jejich vliv na krajinu byl asi řádově nižší). Kolem roku 8000 př. n. l. začala klesat koncentrace oxidu uhličitého, ale tento trend se obrátil už kolem roku 5000 př. n. l. U metanu klesala koncentrace v letech 8000-3000 př. n. l., na obrácení trendu mělo hlavní vliv pěstování rýže na zavodňovaných polích (což sice neprobíhalo celosvětově, ale však také koncentrace metanu v atmosféře jsou mnohem menší než oxidu uhličitého).
Klima Země se jinak řídí především Milankovičovými cykly – ty závisejí na tom, jak se oběžná dráha Země mění dle míry eliptičnosti, jak mění sklon zemské osy atd. V MIS19 a holocénu by měly Milankovičovy cykly fungovat stejně, klima se však chová odlišně. Těžko si prý představit, co by to mohlo způsobovat jiného než zemědělství.
Zdroj: Phys.org a další
Stephen J. Vavrus et al, Glacial Inception in Marine Isotope Stage 19: An Orbital Analog for a Natural Holocene Climate, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-28419-5
Poznámky:
Bez zemědělství by prý byla chladnější hlavně Arktida (mají ukazovat simulace i data z období MIS19). Zajímavé je, že i když se polární oblasti oteplují, podle jiných modelů prý můžeme očekávat opak – tj. teplotní rozdíl mezi rovníkem a póly se bude zvyšovat. Více vody odpařené na teplejším rovníku spadne jako sněhové srážky v chladných oblastech, zde se změní barva/odrazivost povrchu a Arktida i Antarktida budou směřovat k ochlazení. To už ale s původním výzkumem nijak nesouvisí.
Zajímavé jsou také v této souvislosti úvahy mezi počtem lidí a vývojem klimatu. Tak například – přišla středověká morová rána, černá smrt ve 14. století, v souvislosti s ochlazením, nebo byla kauzalita opačná (po úbytku populace se snížila zemědělská aktivita/vzrostlo množství lesů, poklesla koncentrace oxidu uhličitého a ochladilo se)?
