Sciencemag.cz
Doporučujeme
Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka.
Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s testosteronem). Dává smysl předpokládat, že něco podobného jako u člověka bude platit i obecně – řekněme pro většinu placentálních savců.
Nová studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences tyto předpoklady potvrzuje. Autoři výzkumu studovali 101 druhů savců. Ve více 60 % případů žijí samice déle. Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je vyšší než u člověka. Má jít o nejobsáhlejší průzkum tohoto typu, dosud se podobné studie prý zabývaly vždy jen jedním druhem, několika příbuznými druhy savců apod.
Jean-François Lemaître et al. Sex differences in adult lifespan and aging rates of mortality across wild mammals, Proceedings of the National Academy of Sciences (2020). DOI: 10.1073/pnas.1911999117
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH a náměty k úvahám/dalšímu dohledávání:
Situace u člověka má samozřejmě specifické rysy v tom, že průměrné dožití včetně rozdílů v dožití mezi pohlavími závisí na kultuře. Na rozdíl od jiných savců je (byla v minulosti) u člověka také relativně vysoká pravděpodobnost smrti související s porodem – u jiných savců by tedy rozdíl v dožití měl být ještě vyšší, což většinou opravdu je.
Navíc se uvádí, že u člověka je poměr pohlaví při početí velmi výrazně vychýlen ve prospěch mužů (až 2:1, někdy se tvrdí), ovšem do hry vstoupí samovolné potraty (často ještě ve fázi, kdy ani nejsou zaregistrovány), takže při porodu je ve prospěch mužů vychýlen již jen mírně. Pro muže je úspěch, že se vůbec narodí, dalo by se říct, se započítáním tohoto efektu by byl rozdíl ve věku dožití ještě mnohem vyšší. Otázka: i toto platí i pro další savce? (Když se rodí jako standard více mláďat, existuje pravidelná březost apod., situace je zase jiná.)
Evoluční výklad by byl jasný. Čingischán po sobě může zanechat více potomků/kopií svých genů než Čingischánka. Proto se muži (mužovým genům) více vyplatí riskantní životní styl, může při něm víc získat. Ale zase – i u jiných savců sice do potomstva více investují samice, ale tento efekt zdaleka nemusí být výrazný. Jelen má harém (jakkoliv s otcovstvím to může být kdovíjaké), dominantní vlk se ale páří jen s dominantní vlčicí. (Takže nabízející se hypotéza: průměrný věk laní se více liší od průměrného věku dožití jelenů, než tomu bude v případě vlčic/vlků. Platí to tak?)
Nejlépe známe psy. Uvádí se, že fenky se v průměru dožívají vyššího věku, ovšem mnozí chovatelé naopak tvrdí, že takový rozdíl mezi svými psy/odchovy nezaznamenali.
Úplně jiná věc je ovšem průměrný věk dožití a jiná maximální (jaký je poměr pohlaví mezi nejstaršími jedinci apod. Možná u harémových zvířat by se v průměru vyššího věku dožívaly samice, ale ti nejdéle žijící by byli samci? Nebo starý lev či rypouš podlehne zdatnějšímu mladšímu konkurentovi?).
Kosatky a lidé spolu sdílejí menopauzu. Jak je to s věkem dožití kosatek samců vs. samic?
Ještě by se dalo uvažovat tak, že chromozom Y je vlastně neúplný chromozom X. U mužů je tedy větší riziko, že v případě defektní varianty genu na chromozomu X nebudou mít náhradní. Bez ohledu na další biochemii, rozdílné investice do potomstva nebo jiné strategie jsou proto samci savců prostě zranitelnější.
To, že samice žijí déle než samci u více než 60 % druhů sledovaných savců, mi přijde jako překvapivě malé číslo. (Že to není třeba 95 %. Mohlo by znamenat, že u zbytku se „nepodařilo zjistit, že…“ spíše než existenci opaku.)
„Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém“
Testosteron naopak pomáhá.
no, tradicne se uvadi, jak jsem napsal, i kdyz tedy koukam, ze se tez pise, ze vyssi vyskyt artritidy u zen muze souviset s mensim mnozstvim testosteronu…