Než silnice ovládnou samořízená auta, nastane kdovíjak dlouhé přechodné období, v němž budou oba typy vozidel existovat vedle sebe (nehledě na auta s různou mírou automatizace řízení). Řada studií počítá s tím, že v první fázi s minimem autonomních aut nebude patrný žádný pokrok, nebo by dokonce efektivita provozu mohla ještě klesnout, což by mohlo vyvolat i skepsi ohledně celé technologie a další změny brzdit.
Nová studie z izraelské Bar-Ilan University (hlavní autoři Amir Goldental a Ido Kanter) přichází s opačným modelem. Podle autorů práce už malý podíl (méně než 5 %) vzájemně spolupracujících samořízených aut dokáže zvýšit rychlost a bezpečnost dopravy, zvýšením její plynulosti pak navíc snížit spotřebu energie.
Model publikovaný v Journal of Physics A: Mathematical and Theoretical ukazuje dopad samořízených aut i na víceproudé silnici, kde se dosud předpokládalo, že k ovlivnění provozu musí být samořízených vozů hodně, protože lidští řidiči je mohou jednoduše ob/předjíždět. Nemá to odpovídat realitě, jak ukazuje následující video. Sada pokynů, jimiž se přitom musí řídit samořízené vozy, přitom ani není nijak sofistikovaná. Spolupracující autonomní auta už v malém počtu dokáží vytvořit uspořádané struktury, které řídí provoz jako celek. Přetíženou dopravu se takto podařilo optimalizovat za méně než 2 minuty.
5 % autonomních aut dokáže zvýšit rychlost provozu až o 40 % a snížit spotřebu paliva o 28 %. Není přitom potřeba žádná centrální řídicí agent a samořízená auta spolu ani nijak nekomunikují – prostě jen sledují okolní vozy podle předem popsaných pravidel (reakce vyplývající ze situace), ani nerozlišují (PH: chápu-li to tedy dobře), zda okolní vozy řídí lidé. V situaci, kdy by navíc vůz dokázal komunikovat s vozy stejnými, eventuálně s jinými autonomními auty (poznámka PH: třeba i s trochu odlišnou, ale známou sadou pravidel?), by optimalizace provozu byla jistě ještě mnohem větší a rychlejší…
Už malý podíl autonomních aut (zeleně) dokáže vytvářet koordinované chování, které vylepšuje silniční provoz jako celek. Credit: Amir Goldental, Bar-Ilan University
Amir Goldental et al, A minority of self-organizing autonomous vehicles significantly increase freeway traffic flow, Journal of Physics A: Mathematical and Theoretical (2020). DOI: 10.1088/1751-8121/abb1e1
Zdroj: Bar-Ilan University / Eurekalert
Z animace ovšem vyplývá pravý opak – „domlouvající se“ autonomní vozy efektivně „zašpuntují“ celý jízdní pás, zbrzdí všechny ostatní a vytvoří podmínky pro jízdu v nebezpečně malých rozestupech.
Teorie modelu ale nepočítá s naštvaností, troubením,…
Nerad bych byl v autonomním autě, které pak naštvaný řidič zablokuje…
ad „nerad bych byl v autonomnim aute“ – bude clovek spat nebo nekde na neco klikat, se sluchatky ve VR, vubec nezaregistruje, co se kolem deje? 🙂
ad spuntovani apod. ono to muze byt i neco jako veznovo dilema (zminovano v puvodni studii) – normalne ridici funguji, aby jeli rychleji, ale celek pak rychleji nejede. pisi tam, ze autonomni auta spolu nekomunikuji; ze to vypada jako koordinovane chovani, asi vyplyva ze zadanych pravidel (jak se radi vedle sebe/spuntuji – kdyby vedle nich bylo stejne se chovajici auto rizene clovekem, bude to fungovat stejne…?)
ale jsa neridic, rozhodne nechci tvrdit nic moc kategoricky.
Model nepočítá se zásadním faktorem – se systémovými a protisystémovými černými hackery. Boj o řízení lidí má mnoho forem, tato je z těch novějších, bez RFID.
Model je vadný, nepočítá s černými hackery systémovými i protisystémovými.
Podle aktualnich predpisu by auto v levem pruhu melo uvolnit misto rychlejsim autum. Tohle chovani je na mastnou pokutu. Maji jeste co zlepsovat