(c) Graphicstock

Se skleníkovým metanem to není tak jednoduché, současně i ochlazuje

Většina klimatických modelů zatím nepočítá s novým objevem: metan je samozřejmě velmi účinný skleníkový plyn, ale současně přispívá k tvorbě mraků, které Zemi zase ochlazují.
Podle studie vědců Kalifornské univerzity v Riverside se oba vlivy nevyrovnávají, ale skleníkový účinek metanu se tím snižuje asi o 30 %.

Celkově metan pohlcuje teplo, které z povrchu Země uniká zpět do vesmíru – záření o delších vlnových délkách. Vedle toho ale, jak se ukázalo, absorbuje i kratší vlnové délky, které na Zemi dopadají ze Slunce. Navíc, ačkoliv metan obecně zvyšuje množství srážek, když se započítá zadržování záření ze Slunce, tento vliv se z většiny (asi 60 %) potlačí. Což má být další nové zásadní zjištění nového výzkumu. Mechanismů zde funguje několik – protože metan současně blokuje teplo dopadající na Zem, méně vody se vypaří, a tudíž pak i méně prší (sněží). Vedle toho je zde ale ve hře i energetická bilance přímo v atmosféře – při kondenzaci vodní páry v atmosféře se uvolňuje teplo. Tím, že metan v atmosféře energii ze Slunce zadržuje, se pak tato rovnováha této reakce posouvá (kondenzuje méně vody).
Otázkou je, zda podobné zmírňující efekty a v jaké míře (ne)mají také jiné skleníkové plyny. Tudíž celkový příspěvek různých plynů k oteplování by pak byl odlišný, než předpokládají stávající klimatické modely. Oba vlivy, oteplující a ochlazující, také nemusí růst stejně v závislosti na koncentraci plynu v atmosféře.
Jinak studie obecně uvádí, že vedle stávajících zdrojů metanu (průmysl, zemědělství, skládky/rozklad odpadů…) se emise tohoto plynu pravděpodobně zvýší také s tím, jak začne rozmrzat zmrzlá půda v Arktidě.


Schéma ukazuje kombinaci oteplujícího a ochlazujícího účinku metanu v pozemské atmosféře a výsledný skleníkový efekt po jejich zkombinování. Credit: Robert Allen/UCR

Robert J. Allen et al, Surface warming and wetting due to methane’s long-wave radiative effects muted by short-wave absorption, Nature Geoscience (2023). DOI: 10.1038/s41561-023-01144-z
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

One comment

  1. S biogenním metanem JE to jednoduché: Žádné globální oteplování nezpůsobuje!

    Všude v přírodě se vyskytují anaerobní bakterie a fermentace, za kterou jsou tyto bakterie zodpovědny, je jedním ze základních biologických procesů, bez nichž bychom tady žádnou vyšší formu života ani žádnou biosféru neměli. A biosféra je tím hlavním důvodem, proč tu na zemi vůbec máme mírné klima.

    A podstatná část anaerobních bakterií produkuje metan. Takové najdeme ve velké míře v deštných pralesech, v močálech, v kůře stromů nebo dokonce v termitech. Také všude v půdě a pochopitelně také v zažívacím traktu býložravců (a veganů, LOL).

    To, že si veganská lžipropaganda vybrala právě krávy a ještě si vybírá a překrucuje fakta tak, jak se jí zlíbí, nemá s realitou nic společného.

    Jenže všechno, co v přírodě produje metan, je zároveň nezbytnou částí přírodních cyklů a řetězců, které ve svém důsledku planetu ochlazují. Ale jasně, ono je tak jednoduché vytrnout si krávy z kontextu a přiřknout jim všechnu vinu za to, za co může člověk především činnostmi jako rozšiřování měst a rostlinnou zemědělskou výrobou…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *