Sciencemag.cz
Doporučujeme
K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA.
Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom člověka z doby (nejspíš) přecházející stavbě pyramid.
V tomto období dějin starověkého Egypta existovaly podle archeologických nálezů obchodní a kulturní vazby s Předním východem. Možná i samotné hieroglyfy vznikly pod vlivem sumerského písma. Vliv je patrný v artefaktech i ikonografii zejména v době sjednocení Egypta kolem r. 3000 př. n. l. Co ale i „výměna obyvatelstva“? Genetické důkazy o kontaktu byly dosud velmi omezené kvůli zdejším vysokým teplotám, které brání uchování DNA.
V této studii vědci získali DNA ze zubu jedince pohřbeného ve vesnici Nuwayrat, která leží 265 km jižně od Káhiry, a použil ji k sekvenování jeho genomu. Dotyčný zemřel na přelomu Archaické doby (Early Dynastic) a Staré říše (průvodní tisková zpráva uvádí rozmezí jako 2800–2500 př. n. l.) a byl pohřben v keramické nádobě v hrobce vytesané do kamenitého svahu. K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA (= nebyla zničena/poškozena při procesech mumifikace typu koupání v sodném louhu).
Analýzou genetického kódu vědci prokázali, že většina předků dotyčného patřila k populaci starověké severní Afriky. Zbývajících 20 % jeho předků bylo možné vysledovat k lidem, kteří žili v oblasti Předního východu, zejména v Mezopotámii. K nějaké migraci a míšení tedy tehdy docházelo.
Zkoumání chemických signálů v zubech dotyčného souvisejících se stravou a prostředím vedlo k závěru, že tento člověk pravděpodobně vyrostl v Egyptě. Stav kostry dále naznačuje, že mohl pracovat jako hrnčíř nebo vykonávat řemeslo vyžadující srovnatelné pohyby, protože na jeho kostech byly patrné svalové známky po dlouhém sezení s nataženými končetinami. Nejspíš přitom používal hrnčířský kruh, jehož znalost se do Egypta dostala někdy v této době. Podle pohřbu ovšem patřil k vyšší třídě, sotva se jednalo o běžného hrnčíře. Nejspíš byl dotyčný prostě úspěšný a nějak se mu podařilo zvýšit své společenské postavení.
Morez Jacobs, A. et al. Whole-genome ancestry of an Old Kingdom Egyptian. Nature. (2025) DOI: 10.1038/s41586-025-09195-5. www.nature.com/articles/s41586-025-09195-5
Zdroj: The Francis Crick Institute / Phys.org, přeloženo / zkráceno
