Červený trpaslík s exoplanetou. U těchto hvězd dochází k intenzivním erupcím, které by planety časem zbavit atmosféry a učinit její povrch neobyvatelným pro život pozemského typu. Kredit: NASA/ESA/STScI/G. Bacon

Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru

Astronomové na základě zkoumání exoplanety GJ 1252b došli k závěru, že prakticky nemá atmosféru. Tato planeta obíhá kolem trpaslíka typu M (chladné červené hvězdy, nejčastěji červení trpaslíci), což je vůbec nejčastější typ hvězd. Dohromady nové zjištění znamenají, že celá jedna kategorie exoplanet bude pro život pozemského typu možná zcela nevhodná.
GJ 1252b oběhne svou hvězdu dvakrát za jediný pozemský den. Je o něco větší než Země a ke své hvězdě se nachází mnohem blíže než Země ke Slunci, je to tedy mnohem teplejší. Teplota na povrchu je vyšší než 1 200 °C, tedy roztavilo by se zde zlato, stříbro i měď. Velký tlak záření hvězdy podle nového výzkumu atmosféru exoplanety zcela rozmetal.
Země v průběhu času kvůli Slunci také ztrácí část své atmosféry, ale díky vulkanickým emisím a dalším procesům koloběhu uhlíku je tato ztráta sotva znatelná. Navíc je tento vliv Slunce na Zemi vzhledem k vyšší vzdálenosti stejně jen malý. GJ 1252b trochu připomíná Merkur. Ten sice má atmosféru, ale ta je extrémně řídká a skládá se z atomů, které Slunce z jejího povrchu vytrhlo. Tyto atomy navíc dále unikají do vesmíru. I tak je ale GJ 1252b mnohem extrémnějším světem než Merkur, vždyť na něm teplota na osvětlené straně dosahuje maximálně 430 °C.
Ani při obrovském množství oxidu uhličitého, který zachycuje teplo, by si GJ 1252b atmosféru stejně nedokázala udržet. „Planeta by mohla mít 700krát více uhlíku než Země a stejně by neměla atmosféru. Zpočátku by se vytvořila, ale pak by se zmenšila a zanikla,“ uvádí spoluautor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside.
Trpasličí hvězdy M se na rozdíl od Slunce vyznačují mnohem častějšími erupcemi. Nová studie má proto širší význam, než je objev jedné planety, neobyvatelné prostě už proto, že je ke své hvězdě tak blízko. O atmosféru totiž podle všeho přijdou i planety, která se nacházejí od trpaslíků mnohem dále a jinak bychom je považovali za podobné Zemi. Bez atmosféry budou ovšem neobyvatelné. (Poznámka PH: Jako by zde tedy neexistovala obyvatelná oblast? Buď atmosféra zlikvidovaná erupcemi, nebo už zase příliš chladno?)
Více nám o těchto planetách řekne vesmírný dalekohled Jamese Webba. Třeba vzdálenější exoplanety i červených trpaslíků dopadnou jinak než Merkur. Nebo budeme muset celou tuto kategorii hvězd při pátrání po mimozemském životě zcela škrtnout?

Ian J. M. Crossfield et al, GJ 1252b: A Hot Terrestrial Super-Earth with No Atmosphere, The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac886b
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

One comment

  1. Že planeta, která oběhne svoji hvězdu za 12 hodin, tedy velmi blízko, nemá atmosféru, je evidentní. Prozkoumet je třeba u M hvězd existenci atmosfér u planet ve vzdálenostech 10 – 50 mil. km. To, že všechny budou mít vázanou rotaci, je druhá záporná stránka věci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *