Sciencemag.cz
Doporučujeme
Po dlouhých debatách o tom, zda by metan na Marsu mohl nějak naznačovat existenci místního života (sotva), začíná podobná debata i v případě Saturnova měsíce Enceladu. Také zde byl v atmosféře detekován metan, který spolu s vodou uniká z podzemního oceánu.
Nová studie vědců z University of Arizona a Paris Sciences & Lettres University vychází z dat, která naměřila ještě sonda Cassini. Ve vývěrech z prasklin v ledu byl vedle vody detekován vodík, oxid uhličitý a metan. Část těchto látek se přitom do podzemního oceánu nejspíš dostala z ještě hlubších vrstev, průduchy z kamenného jádra měsíce (alespoň podle analogie se Zemí).
Nová studie nicméně tvrdí, že relativní množství metanu v mracích nad zmrzlými ledovými vývěry je nezvykle vysoké. Jako jedno z možných vysvětlení nabízejí autoři nové studie hypotézu, že by mikroorganismy v oceánu přeměňovaly vodík právě na metan. Šlo by tedy o obdobu pozemských metanogenů (archea, proto lépe nemluvit o obdobě pozemských bakterií). Na základě modelů zahrnujících geochemii a mikrobiální ekologii Regis Ferriere z University of Arizona dokonce tvrdí, že údaje ze sondy Cassini odpovídají buď mikrobiální aktivitě, nebo abiotických procesům, které ovšem ze Země neznáme. Hydrotermální aktivitou, tedy prosakováním vody dnem oceánu, na Zemi metan sice vzniká také, ale jen pomalu. Většinu metanu vytváření mikroorganismy při redukci oxidu uhličitého vodíkem.
Studie modeluje množství vodíku, které by se mohlo uvolňovat na dně enceladského oceánu, odtud se pak uvažuje, zda by vodík mohl poskytnout dostatek energie populaci metanogenů podobných těm pozemským. Bylo třeba zohlednit, při jaké teplotě by asi tyto hypotetické mikroorganismy žily, jak by vypadala jejich energetická výměna atd. Následně pak z modelu vyplyne, jakou koncentraci vodíku a metanu (poznámka: respektive jejich poměr?) bychom mohli očekávat tam, kde voda pronikne na povrch Enceladu.
Data mají být v souladu s existencí místního života; určitě nejde o nic na způsob důkazu, ale snad lze říct, že průduchy na dně oceánu Enceladu by pro některé pozemské mikroorganismy byly obyvatelné.
A alternativní výklady? Metan by mohl být také produktem chemického rozkladu prvotní organické hmoty, která se může nacházet v jádru Enceladu a rozkládat se na vodík, metan a oxid uhličitý působením horké vody. Tato možnost by byla pravděpodobná, pokud se ukáže, že Enceladus vznikl akrecí materiálu bohatého na organické látky, který dodaly komety.
Antonin Affholder et al, Bayesian analysis of Enceladus’s plume data to assess methanogenesis, Nature Astronomy (2021). DOI: 10.1038/s41550-021-01372-6
Zdroj: University of Arizona / Phys.org
Poznámky PH:
V tiskové zprávě ke studii je zmíněna i bayesovká pravděpodobnost: záleží na tom, jakou odhadujeme vstupní (výchozí, apriorní) pravděpodobnost života na Enceladu. Pokud velmi malou, závěry nové studie ji zase tolik nezvýší.
Potřebujeme ovšem svět nejen obyvatelný, ale i takový, kde by život mohl vzniknout. U ledových měsíců velkých planet dost záleží na tom, zda měly v minulosti oceány i na povrchu – sem by pak dodávaly organické látky podobně jako na Zemi komety atd.
