Sciencemag.cz
Doporučujeme
Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu zanechal i v dalších evropských laboratořích. Otec evropských urychlovačů nedávno oslavil sté jubileum.
Herwig Schopper se narodil 28. února 1924 rodičům rakouského původu v Lanškrouně v době první republiky. Rodiče se ale brzy přestěhovali na území Rakouska, kde Herwig získal středoškolské vzdělání. Jeho studium poté přerušila druhá světová válka, během které narukoval do německé armády. Rodina se po válce usídlila v Hamburku a Herwig, který se zajímal o přírodní vědy, se rozhodl pro studium fyziky na hamburské univerzitě.
V Hamburku získal doktorát a po dokončení studia zde nastoupil na svou první postdoktorandskou pozici. Během působení v Hamburku odjel na dvouletou stáž u profesorky Lise Meitnerové do Stockholmu. Ve Švédsku se zabýval přesnými měřeními spektra beta rozpadu. Za použití různých radioaktivních zdrojů a Geiger-Müllerova detektoru měřil v experimentálním uspořádání absorpční koeficienty elektronů pro různé materiály. Stáž ve Stockholmu byla pro Herwiga nejen experimentální příležitostí podílet se na jaderném výzkumu v oblasti keV. Během svého výzkumného úkolu úzce spolupracoval s Lise Meitnerovou, která je spoluautorkou objevu jaderného štěpení. Herwig Schopper je tak v současnosti jedním z posledních žijících lidí, kteří se s touto významnou fyzičkou setkali.
Z Hamburgu se Schopper přestěhoval do bavorského Erlangenu, kde v letech 1953-1957 vyučoval na místní univerzitě. Poté získal svou první profesorskou pozici na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mainzu. Tam setrval pouhé čtyři roky a v roce 1962 se ve svých 38 letech stal ředitelem Technologického Institutu v Karlsruhe. Během pobytu v Erlangenu absolvoval dvouletou stáž v Cambridge a jako profesor v Mainzu odjel na dva roky na americkou Cornellovu univerzitu, kde se zabýval tématem urychlovačů částic.
Již během svého pobytu v Karlsruhe přišel Herwig Schopper s prvními návrhy na výstavbu velkých urychlovačů částic v Evropě. Když se stal generálním ředitelem výzkumného ústavu DESY v Hamburku, začaly se jeho návrhy zhmotňovat. V roce 1973 mělo DESY v Německu jako výzkumný ústav velmi dobrou reputaci a stabilní přísun finančních prostředků. Schopper se chopil příležitosti a navrhl výstavbu urychlovače PETRA, který byl dokončen v roce 1978. Zajímavostí je, že celý projekt dospěl do finále o rok dříve, než bylo plánováno, a navíc s o 20 % nižším rozpočtem.
Díky elektron-pozitronovému urychlovači PETRA s obvodem více než 2 km a maximální energií srážek 6 GeV se stalo DESY výzkumným střediskem mezinárodního významu. K objevu gluonu došlo hned v prvním roce provozu urychlovače PETRA, po dlouhých 17 letech od jeho předpovězení v roce 1962. Hlavním přínosem Herwiga Schoppera pro částicovou fyziku je ale výstavba jiného urychlovače – Velkého elektron-pozitronového urychlovače LEP v mezinárodním výzkumném centru CERN.
Herwig Schopper se stal generálním ředitelem CERN v roce 1981, kdy byl projekt LEP již schválen, ale jeho výstavba byla na samém počátku. Hlavním úkolem Schoppera bylo spojit dvě do té doby souběžně existující laboratoře CERN pod jedno generální ředitelství a dokončit stavbu největšího urychlovače na světě. Ražba 27kilometrového kruhového tunelu na švýcarsko-francouzské hranci byla v té době největší civilní stavbou na světě. Komunita částicových fyziků vděčí Schopperovi nejen za urychlovač LEP, ale i za přípravné práce pro jeho následovníka: proton-protonový urychlovač LHC, jehož provoz byl zahájen v roce 2008.
Herwiga Schoppera bychom mohli označit za jednoho z prvních velkých manažerů vědy. Jeho největší životní úspěchy se neodehrály na poli fyzikálního výzkumu a velkých objevů, přesto zásadním způsobem ovlivnil svět částicové fyziky. Jeho manažerské schopnosti, fyzikální znalosti a snaha se neustále vzdělávat – a to i v době kdy byl již profesorem – přinesly částicové fyzice nejen velké urychlovače, ale i objevy nových částic a udaly směr budoucího výzkumu. Herwig Schopper oslavil na konci února sté narozeniny. Dovršení životního jubilea však neřadí mezi své úspěchy. Jak sám řekl, dožití sta let je zásluhou genů, nikoliv člověka samotného.
Video CERN natočené u příležitosti stých narozenin Herwiga Schoppera
Autor: Iveta Zatočilová
Převzato z Matfyz.cz.
Böhmen se v Čechách vlivem historických skutečností minulosti zvyklo překládat jako Český.
Ale tak tomu není v Německu, kde to znamená PROSTOR osídlený jak Čechy, tak Němci a Židy.
Takže „Německý fyzik českého původu“ je spíše fyzik sudetoněmeckého původu 🙂
Vysvětlila mi to obsluha v Böhmische restaurantu v Kolíně nad Rýnem, že skutečně se nejedná o českou hospodu 🙂
Böhmen se vysvětluje (romanticky) podle kmene Bójů, který asi nebyl slovanský 🙂
Také bohémové snad vzali název od rómských kmenů co dorazili do Paříže z Böhmen 🙂 Řekli bychom, že byli českého původu 🙂
jeste „ceskeho puvodu“ mi prijde snesitelne, obcas se ale treva freud ci goedel rovnou pokladaji za cechy ve stylu „cesky logik“.
a cim se tedy vyznacuje Böhmische restaurant v Koline nad Rynem, co odpovida tomu „Böhmische“? jako pivo ceskeho typu? (kdyz ovsem „plzensky lezak“ je puvodu nemeckeho)