Archiv článků: antika

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly …

Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …

Za labutí píseň římského umění stavby vodovodů lze považovat systém, který zásoboval Konstantinopol, tedy vznikl až na samém konci antické éry. Pro zásobování metropole východní části Římské říše nechal už celkem úctyhodný akvadukt vybudovat císař Valens (to je ten, který padl u Adrianopole v bitvě s Vizigóty), podstatně byla celá …

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. bylo spolu s nejznámějšími Pompejemi zničeno i nedaleké město Herculaneum. V 60. letech zde pod vrstvou popela a lávy kromě jiných pozůstatků města odkryli i zbytky těl několika obětí výbuchu. Jako součást jedné z lebek archeologové tehdy objevili lesklý černý předmět připomínající …

Ze 69 císařů jednotné Římské říše jich 43 sešlo ze světa násilnou smrtí, ať už se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo úmrtí v boji. Historikové zkoumají tyto události jako jednotlivé, na sobě víceméně nezávislé, nicméně zajímavé je, že by zde mohla existovat nějaká „obecná pravidelnost“. Asi opravdu existuje. Tak třeba …

Vzestup produktivity v helenistickém období a pozdně republikánském Římě v něčem připomínal Anglii 18. století. Antická kultura v mnoha ohledech dosáhla úrovně překonané až v novověku. Nejde přitom jen o matematiku, ale i o organizaci výroby. Období posledních staletí př. n. l. nebyla nepodobná tomu, co se v Anglii dělo …

Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …

Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …

Jaký rok by byl pro nás ten nejhorší – bráno podle pravděpodobnosti, že se nedožijeme jeho konce? Omezme se na Evropu a na období, pro která máme k dispozici více pramenů. Odpověď zní: moderní světové války po sobě zanechaly relativně mnohem méně mrtvých než epidemie. Španělská chřipka na konci první …