Archiv článků: antika

Při vykopávkách starověkého sídliště Castillo De Irulegiko Gaztelua nedaleko Pamplony byla loni objevena bronzová ruka sloužící zřejmě jako ochranný symbol – zavěšena nad dveřmi měla bránit dům. Archeologové z organizace Aranzadi zjistili, že magie nezafungovala, osada byla vypálena a poté zůstala opuštěna; předmět byl pohřben v troskách domu z hliněných …

První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly …

Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …

Za labutí píseň římského umění stavby vodovodů lze považovat systém, který zásoboval Konstantinopol, tedy vznikl až na samém konci antické éry. Pro zásobování metropole východní části Římské říše nechal už celkem úctyhodný akvadukt vybudovat císař Valens (to je ten, který padl u Adrianopole v bitvě s Vizigóty), podstatně byla celá …

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. bylo spolu s nejznámějšími Pompejemi zničeno i nedaleké město Herculaneum. V 60. letech zde pod vrstvou popela a lávy kromě jiných pozůstatků města odkryli i zbytky těl několika obětí výbuchu. Jako součást jedné z lebek archeologové tehdy objevili lesklý černý předmět připomínající …

Ze 69 císařů jednotné Římské říše jich 43 sešlo ze světa násilnou smrtí, ať už se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo úmrtí v boji. Historikové zkoumají tyto události jako jednotlivé, na sobě víceméně nezávislé, nicméně zajímavé je, že by zde mohla existovat nějaká „obecná pravidelnost“. Asi opravdu existuje. Tak třeba …