V letokruzích stromů nacházíme proměnlivý podíl izotopu radioaktivního uhlíku C-14. Nejde teď o to, že tento izotop se rozpadá, což je podstatou nejpoužívanější datovací metody v současné archeologii. Z druhé strany uhlík C-14 vzniká při dopadu vysokoenergetického záření do horních vrstev atmosféry. Z letokruhů (dokážeme-li je datovat jinak, tedy přes …
více »Izotopy říkají, že neandrtálci byli šelmy
Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …
více »Místo řepy sklidil zlatý diadém z doby bronzové
V Opavě-Kateřinkách se podařil mimořádný nález. Při kontrole řepy objevil nálezce, který si přeje zůstat v anonymitě, šperk. Podle předběžných odhadů se jedná o zlatý diadém z doby bronzové. Ze zákona je vlastníkem objevu Moravskoslezský kraj, šperk dostalo do sbírky krajské Muzeum v Bruntále. „Děkujeme nálezci, který úplnou náhodou našel …
více »Čerstvý nobelista zkoumal i DNA našich lovců mamutů
Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh …
více »Kuličky z egejské doby bronzové sloužily asi k deskové hře
Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …
více »Archeológovia vo Vrábľoch odkryli unikátny objav z doby kamennej
Slovensko-nemecký tím archeológov skúma vo Vrábľoch už siedmu sezónu jednu z najväčších stredoeurópskych sídliskových aglomerácii roľníkov z mladšej doby kamennej. Nálezisko pochádza z obdobia približne medzi rokmi 5250-4950 pred Kr. Tvoria ho tri sídliskové areály, ktoré majú celkovú rozlohu približne 50 ha. Výskumníci v jednom z nich v uplynulých dňoch …
více »Úspěšná amputace nohy provedená v hlubokém paleolitu
Archeologové zjistili, že na Borneu tehdejší lovci a sběrači před 31 000 lety provedli úspěšnou amputace třetiny levé nohy. Má jít o nejstarší doklad operace tohoto typu. Pacient (pohlaví z dochovaných pozůstatku těžko určit) zákrok přežil a žil pak ještě dalších 6–9 let, alespoň podle analýzy zubní skloviny. Zemřel asi …
více »Olivy se začaly pěstovat před 7 000 lety, v bohaté kultuře
U řady významných zemědělských plodin pořádně nevíme, kdy a kde byly domestikovány, respektive se tato data postupně posouvají dále do minulosti. Archeologové z Tel Aviv University a Hebrew University analyzoval nyní zbytky dřevěného uhlí z chalkolitické lokality Tel Zaf v údolí Jordánu a došli k závěru, že jde o spálené …
více »Na okraji Prahy odkrývají archeologové unikátní rondel
Monumentální stavbu z doby kamenné, tzv. rondel, zkoumají od července vědci v Praze-Vinoři. Výzkum kruhové architektury téměř sedm tisíc let staré zatím prokázal výjimečně zachovalé pozůstatky a neobvyklý půdorys se třemi vstupy. Jedinečný je také rozsah terénních prací: archeologové postupně odkryjí stavbu v takřka celém rozsahu. Rondelů, monumentálních kruhových staveb …
více »Mohyla z Lousiany je nejstarší stavbou v Americe
Mohyla (mound) v kampusu Louisiana State University je zřejmě nejstarší lidskou stavbou v Severní Americe. Vědci prozkoumali 2 mohyly vzdálené vysoké asi 6 metrů a zjistili, že stavba té starší z nich začala kolem roku 9000 př. n. l. Radiokarbonová analýza ukázala, že oba objekty za sebou mají složitou historii. …
více »