Při procházce se svým pánem pes vyhrabal špičky srpů. Postupně se vyzvedly další bronzové nástroje… Unikátní archeologický nález bronzových nástrojů, zbraní a ozdob z března tohoto roku můžete spatřit Na výstavách Cesta do pravěku a Ve znamení tří deklarací v Kostelci nad Orlicí. Od 13. do 21. září zde bude …
více »Stáří egyptské mumifikace potvrzeno
V Předdynastické době se již používalo konzervačních prostředků, nikoliv jen suchého klimatu/písku. Již před 4 lety byly v PLoS ONE publikovány výsledky výzkumu, podle nichž na tělech z Předdynastické doby a především na jejich „rubáších“ (šatech na onen svět) nalezeny stopy borovicové pryskyřice i dalších silic a dále ropa. Egypťané …
více »Na Slánsku objeveno nové pohřebiště z doby bronzové
Archeologický výzkum silnice I/16 Slaný – Velvary. V letních měsících letošního roku byl ve spolupráci s Českou společností archeologickou, o. p. s., zahájen záchranný archeologický výzkum, jehož investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. V součinnosti se stavební společností STRABAG probíhají na vybraných místech skrývky ornice, bezprostředně následovány terénním výzkumem …
více »Dávné počátky pěstování manioku
Předkolumbovská Amazónie nebyla žádnou panenskou divočinou. Se zemědělstvím začali místní obyvatelé už minimálně kolem r. 4000 př. n. l. Jennifer Watling z University of São Paulo a její kolegové publikovali výsledky výzkumu v Teotoniu, které leží na horním toku řeky Madeira (přítok Amazonky) v jihozápadní Amazónii. Archeologům je zde k …
více »Na Vyšehradě vrcholí archeologický výzkum nejstaršího kostela
V těchto parných dnech se pomalu uzavírá terénní část mnohaletého archeologického výzkumu nejstaršího známého kostela na pražském Vyšehradě. Postupný odkryv této dávno zaniklé památky, která pochází někdy z období mezi lety 950–1050, vzbudil neobyčejný zájem odborné i laické veřejnosti již v roce 2014, kdy bylo objeveno zdivo východní oltářní niky. …
více »Neznámá pražská archeologie
Další upírské pohřebiště uprostřed Čech. Proč po přijetí křesťanství začaly pohřby s mincí pod jazyk? Zajímavosti a perličky subjektivně vybrané při četbě níže uvedené knihy (zájemci zde jistě najdou i řadu dalších informací, především při popisu méně známých pražských lokalit). Dlouho se předpokládalo, že přechod od pohřbívání žehem ke kostrovým …
více »Jak se pěstování rýže šířilo jihovýchodní Asií
Archeologové se již dlouho dohadují o způsobu šíření neolitu v Evropě – přejímali ho spíše místní lidé, nebo docházelo k migraci? Podobnou otázku lze položit i v případě jihovýchodní Asie. David Reich (populační genetik z Harvardu) a Ron Pinhasi (fyzický antropolog z Vídeňské univerzity) nyní rekonstruují historii této oblasti podle …
více »Římské lázně i Kyrgyzstán doby bronzové
V místě zaniklé římské kolonie Castrum Novum ze 3. stol. př. Kr. ve středním Laziu objevili badatelé část veřejných lázní. Členové katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v první polovině června zúčastnili zahraničních expedic. Stopy římského osídlení zkoumala expedice nazvaná Archeologie vývoje a proměn přímořské krajiny v …
více »Díry v hlavě: Komu šly nejlépe trepanace?
Kdy a kde byly nejlepší vyhlídky na přežití? Proč se na trepanaci specializovali zrovna Inkové? David S. Kushner z University of Miami a jeho kolegové porovnali úspěšnost trepanací lebek v předkolumbovském Peru a době občanské války v USA. Kdy měl pacient větší šanci operaci přežít? V době Inků měl údajně …
více »Podivná trepanace lebky krávy z pozdní doby kamenné
Rituál, zákrok veterináře nebo zkouška chirurga? Archeologové objevili na nalezišti v západní Francii kravskou lebku z doby asi 3400-3000 př. n. l. (eneolit, pozdní doba kamenná). Zajímavé je, že lebka obsahuje díru pravděpodobně vyřezanou lidmi. Šlo snad o veterinární zákrok? Nebo se nějaký tehdejší chirurg cvičil na krávě, než se …
více »