Archiv článků: astrobiologie

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru? Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes …

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …

Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …

Tedy autoři studie mluví o životě na Marsu před miliardami let, nikoliv na současné Rudé planetě. Ovšem i existence života v minulosti by byla obrovskou vědeckou bombou, kdyby se našel nějaký přesvědčivý důkaz. Což tedy objev jedné třídy organických sloučenin zatím není. Thiofen je aromatický pětičlenný heterocyklus obsahující síru. Od …

Molekuly obsahující fosfor mohou vymrznout a smísit se s ledy dalších sloučenin uchycených na prachových zrnech v okolí rodících se stálic. Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak …

Fosfan PH3 prý (v pozemských podmínkách) nevzniká anorganickými reakcemi. Na Zemi ho produkují prakticky výhradně anaerobní organismy typu metanogenů. Logika příslušných oxidačně-redukčních reakcí je podobná jako při vzniku metanu, na rozdíl od metanu by fosfan (fosforovodík) mohl být jako marker života mnohem přesvědčivější. Vědci z MITu přitom tvrdí, že pokud …

Saturnův měsíc Enceladus patří k tělesům, u nichž předpokládáme existenci podpovrchového vodního oceánu, proto se o Enceladus zajímají astrobiologové. Pokud zůstaneme na přímo pozorovatelném povrchu měsíce, zajímavých jevem zde jsou „pruhy“, trhliny v povrchové ledové krustě nacházející se poblíž jižního pólu. Poprvé tyto pruhy zaznamenala sonda Cassini. Bývají dlouhé asi …

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …