Archiv článků: astrobiologie

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …

Rover Curiosity zjistil v kráteru Gale opakované vzestupy koncentrace kyslíku. Média jsou opět plná spekulací o tom, zda to může znamenat doklad života na Rudé planetě, i když NASA nic takového netvrdí. Podobně jako v této souvislosti často diskutovaný metan může být stejně tak kyslík biologického (fotosyntéza apod.) nebo jiného …

Množství fosforu rozpuštěného ve vodě je velmi omezené, v řadě prostředí je fosfor vysloveně nedostatkovým prvkem. A protože fosfor současně představuje nezbytný stavební kámen současného života (nejen nukleové kyseliny, ale fosfolipidy v membránách), musel se do organické hmoty nějak v dostatečné koncentraci dostávat už v době prebiotické chemie. Vědci z …

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …

Nebo by znělo lépe „tučný“? Další teorie o vzniku života. Na Zemi, nebo na Enceladu? Životu založenému na genetickém kódu mohly předcházet různé položivé autokatalytické sítě (ať už ještě před RNA světem nebo místo něj). Ty si většinou představujeme jako založené na proteinech, kdy protein/peptid A katalyzuje vznik peptidu B, …

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …

O životě pozemského typu v atmosféře Venuše se uvažuje již delší dobu, nyní zde ale vědci objevili podezřelé tmavé tečky a můžeme se pustit do dalších spekulací. Sanjay Limaye z University of Wisconsin a jeho kolegové shrnuli důvody k optimismu pro život v časopisu Astrobiology. Tvrdí zejména, že Venuše mohla …

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …