Archiv článků: astrobiologie

Rover Curiosity zjistil v kráteru Gale opakované vzestupy koncentrace kyslíku. Média jsou opět plná spekulací o tom, zda to může znamenat doklad života na Rudé planetě, i když NASA nic takového netvrdí. Podobně jako v této souvislosti často diskutovaný metan může být stejně tak kyslík biologického (fotosyntéza apod.) nebo jiného …

Množství fosforu rozpuštěného ve vodě je velmi omezené, v řadě prostředí je fosfor vysloveně nedostatkovým prvkem. A protože fosfor současně představuje nezbytný stavební kámen současného života (nejen nukleové kyseliny, ale fosfolipidy v membránách), musel se do organické hmoty nějak v dostatečné koncentraci dostávat už v době prebiotické chemie. Vědci z …

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …

Nebo by znělo lépe „tučný“? Další teorie o vzniku života. Na Zemi, nebo na Enceladu? Životu založenému na genetickém kódu mohly předcházet různé položivé autokatalytické sítě (ať už ještě před RNA světem nebo místo něj). Ty si většinou představujeme jako založené na proteinech, kdy protein/peptid A katalyzuje vznik peptidu B, …

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …

O životě pozemského typu v atmosféře Venuše se uvažuje již delší dobu, nyní zde ale vědci objevili podezřelé tmavé tečky a můžeme se pustit do dalších spekulací. Sanjay Limaye z University of Wisconsin a jeho kolegové shrnuli důvody k optimismu pro život v časopisu Astrobiology. Tvrdí zejména, že Venuše mohla …

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to pomoci při pátrání po životě ve vesmíru? Víme, že život preferuje uhlík C12 před izotopem C13, z toho odhadujeme, že už některé cca 4 miliardy let staré vzorky jsou biologického původu (alespoň žádný anorganický anorganický …

Občas se objeví tvrzení, že do dvaceti let objevíme mimozemský život… někteří to říkají už právě dvacet let a stále nic. Pokud nezachytíme signál, nenajdeme život na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo Emzáci nepřistanou na Zemi, tak z toho asi nic nebude. To neznamená, že se o zachycení signálů či …