Archiv článků: astrobiologie

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to pomoci při pátrání po životě ve vesmíru? Víme, že život preferuje uhlík C12 před izotopem C13, z toho odhadujeme, že už některé cca 4 miliardy let staré vzorky jsou biologického původu (alespoň žádný anorganický anorganický …

Občas se objeví tvrzení, že do dvaceti let objevíme mimozemský život… někteří to říkají už právě dvacet let a stále nic. Pokud nezachytíme signál, nenajdeme život na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo Emzáci nepřistanou na Zemi, tak z toho asi nic nebude. To neznamená, že se o zachycení signálů či …

Kapalná voda na Marsu byla běžná před miliardami let, občas se může objevit při různých událostech typu vývěrů i dnes. Ale co stabilnější existence na povrchu rudé planety? Vzhledem k nízké teplotě (sice u rovníku občas i nad nulou, ale v průměru -55° C) a tlaku by voda na povrchu …

Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …

Jason Wright z Pennsylvania State Univerzity tvrdí, že při pátrání po hypotetických mimozemských civilizacích bychom se měli zaměřit spíše na „archeologické“ pozůstatky po civilizacích minulých a zaniklých. Práce byla zatím publikována na webu Arxiv, tj. bez oponentury. Wright se domnívá, že civilizace trvají krátce; mnohem pravděpodobnější proto je, že nějaká …

Jakmile na některém z těles sluneční soustavy objevíme (nebo předpokládáme) podzemní oceán, vždycky se vynoří i spekulace o možnosti místního života. Jak je tomu v případě Pluta? William McKinnon z Washington University v St. Louis se jako spoluautor několika článků v Nature zabýval právě touto otázkou. V první řadě je …

Při úvahách o mimozemském životě se naše pozornost často obrací k Jupiterovu měsíci Europa. Rozsáhlý „podzemní“ oceán vody má ale také další měsíc Jupitera, Ganymed. V určitém ohledu je Ganymed dokonce nadějnějším kandidátem… I oceány skryté pod ledem Europy obsahují více vody než samotná Země, Ganymed má ale vody ještě …

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …

Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji? Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný …

Saturnův měsíc Enceladus je jedním z míst sluneční soustavy, kde pod ledovou krustou předpokládáme oceán. Po průletu sondy Cassini vedly naměřené výsledky k předpokladu, že na pólu je ledová krusta tlustá 30-40 km, na rovníku okolo 60 km. Nové výsledky publikované v časopisu Geophysical Research Letters ale přinášejí změnu. Výsledky …