Tag Archives: astrobiologie

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …

Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …

Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …

Zatímco na Venuši by podle nových objevů mohl život existovat v atmosféře, k Marsu se soustředila téměř ve stejné době pozornost kvůli kapalné vodě pod povrchem. Jak vyplývá z aktuálních údajů sondy Mars Express, asi kilometr pod jižním pólem Marsu se podle všeho nachází velké jezero (respektive velké jezero a …

Koncentrace fosfanu řádově v desítkách až stovkách ppb by byla dostačující k detekci. V atmosféře Venuše našli mikroby, hlásila jedna televize. Samozřejmě je to poněkud jinak. Carl Sagan kdysi řekl, že mimořádná tvrzení žádají mimořádné důkazy. Existence mimozemského života je vždy mimořádné tvrzení. Vědci našli v atmosféře Venuše fosfan, který …

Tekoucí láva může vytvářet „trubice“ – povrch takového proudu zchladne a ztvrdle rychleji, ale uvnitř se ještě pohybuje tekutá láva a po jejích odtoku vznikne pod povrchem jeskyně. Kromě Země známé takové systémy i z Měsíce a Marsu, ale nejspíš se budou vyskytovat všude, kde docházelo k sopečné činnosti. Na …

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru? Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes …

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …

Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …