Archiv článků: astrofyzika

Další studie zpochybňuje temnou hmotu v primordiálních černých dírách

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Alespoň pokud jde o milimetrové primordiální černé díry do hmotnosti Měsíce. Primordiální černé díry, tedy takové, které se vytvořily krátce po velkém třesku (jinak než gravitačním kolapsem zestárlých hvězd), se stále pokládají za možného kandidáta na temnou hmotu. Příslušná představa je často odmítána. Svědčí pro ni (ironicky míněno) to, že …

více »

Hubbleův dalekohled detekoval nejmenší shluky temné hmoty

Oblaka temné hmoty zřejmě obklopují i malé galaxie. Podporuje to představu o chladné temné hmotě, částicích, které se pohybují nízkými rychlostmi. Astronomové až dosud dokázali zaznamenat shluky temné hmoty pouze kolem velkých a středních galaxií. Převládající představa o temné hmotě ovšem vychází z toho, že její částice se pohybují pomalu …

více »

Nejčtenější články roku 2019: Google miluje černé díry

V následujícím přehledu najdete top roku na Sciencemagu – články seřazené dle čtenosti a tedy mezi čtenáři nejoblíbenější, alespoň z jednoho úhlu pohledu. Dlužno však dodat, že prakticky všechny texty v tomto top se mezi nejčtenější dostaly proto, že je vybral Google. A to občas přímo do českých Google News, …

více »

Řada exoplanet dál neroste, snědí svou atmosféru

Limit 3 Zemí a žádné kamenné exoplanety o velikosti Neptunu. V datech z Keplerova dalekohledu, které byly publikovány v roce 2014, je stále co objevovat a zkoumat. Zatímco předtím mezi známými exoplanetami převládali plynní obři (což bylo dáno prostě tím, že ty šlo do té doby nejsnáze detekovat), v rámci …

více »

Hmotnost Mléčné dráhy má být 890 miliard Sluncí

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

více »

Temná hmota v nitru Mléčné dráhy

Ve středu Mléčné dráhy astronomové zaznamenávají přebytek záření gama – ve srovnání s tím, co bychom očekávali na základě známých zdrojů těchto vysokoenergetických emisí, především supernov a pulzarů. S přihlédnutím k tomu, co víme o rozložení hvězd a plynu v naší Galaxii, se anomálie v jejím nitru vysvětluje obtížně, takže …

více »

Černé díry lze vážit i jinak než podle obíhajícího prachu a plynu

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …

více »

Proč černé díry a neutronové hvězdy vůbec září

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

více »

Obří planetární systémy kolem černých děr

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

více »