Archiv článků: astrofyzika

Kolem hodnoty Hubbleovy-Lemaîtrovy konstanty, která má popisovat rychlost rozpínání vesmíru, panuje mezi kosmology takzvané „Hubbleovo napětí“ způsobené různými metodami měření a jejich rozdílnými výsledky. Studie publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nyní předkládá řešení těchto neshod s využitím alternativní gravitační teorie. Rozpínání vesmíru způsobuje, že se galaxie …

Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede …

V roce 1991 experiment Fly’s Eye na University of Utah detekoval kosmické záření s nejvyšší energií, jaké kdy bylo pozorováno. Energie částice později označená Oh-My-God astrofyziky šokovala. Nic v naší galaxii (tedy nic, o čem bychom věděli) nemělo takovou sílu, aby ho mohlo vyprodukovat. Částice měla větší energii, než se …

Pozorování, která ve Sluneční soustavě vyvolala pátrání po hypotetické deváté planetě, mohou mít vztah také k řešení otázek spojených s temnou hmotou nebo teorií modifikovaného gravitačního zákona (MOND apod.). Harsh Mathur (Case Western Reserve University) a Katherine Brown (Hamilton Colleg) k tomuto závěru dospěli při studiu vlivu Mléčné dráhy jako …

Astronomové objevili pomocí dalekohledů NASA dosud nejvzdálenější černou díru sledovanou v rentgenovém spektru. Nachází v raném stádiu růstu, které dosud nebylo pozorováno, a její hmotnost je podobná hmotnosti hostitelské galaxie. Kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se týmu podařilo nalézt charakteristický znak rostoucí černé díry …

V nové studii se výzkumníkům nejprve poprvé podařilo zachytit akreční tok směřující k obří černé díře v rámci disku s vysokou hustotou plynu. Mezinárodnímu výzkumnému týmu pod vedením Takumy Izumiho z japonské Národní astronomické observatoři se podařilo dosáhnout milníku, kdy vědci s extrémně vysokým rozlišením (přibližně 1 světelný rok) pozoroval …

„Ve své výzkumné práci počítám kvazinormální módy velkého počtu černých děr v různých teoriích gravitace.“ V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních …

Vědci ukázali, že je teoreticky možné, aby černé díry existovaly v dokonale vyvážených dvojicích, které jsou udržovány v rovnováze kosmologickou silou a vypadají jako černá díra jediná. Příslušnou studii publikovanou ve Physical Review Letters provedli vědci z univerzit v Southamptonu, Cambridge a Barceloně. Konvenční teorie o černých dírách, založené na …

Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …

Díky nejnovějšímu katalogu družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) se mezinárodnímu týmu vedenému astronomy z Paris Observatory–PSL a CNRS podařilo dosáhnout dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Studie podle jejích autorů otevírá důležité otázky týkající se kosmologie, zejména pokud jde o množství temné hmoty obsažené v naší galaxii. Celkovou hmotnost …