Archiv článků: astronomie

V naší Sluneční soustavě máme jen jednu hvězdu, ale existují vícenásobné hvězdné systémy, kdy dvě i více hvězd obíhá okolo společného těžiště. Nemusíme chodit vůbec daleko. Nejbližší hvězdný systém od nás tvoří tři hvězdy. Jednou z nich je Proxima Centauri. Také ve vícenásobných hvězdných systémech nacházíme exoplanety. Astronomové rozeznávají dva …

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …

NASA zveřejnila následující až neuvěřitelnou animaci, ukazují oběh měsíců Naiad a Thalassa kolem mateřské planety. Takto svázané oběžné dráhy (rezonance) jsou přitom překvapivě stabilní. Jedná se o malé měsíce (průměr asi 100 km), jejichž oběžné dráhy jsou od sebe vzdáleny jen necelých 2 000 km. Oběžná dráha „Najády“ se ale …

Astronomové potvrzují existenci planety Epsilon Indi Ab (ε Indi Ab), která je nejbližším analogem Jupiteru od nás. Nejběžnější metody detekce exoplanet jsou citlivé zejména na planety, které obíhají blízko od svých hvězd. Pro pochopení vzniku a vývoj planetárních soustav i planet podobných Zemi potřebujeme najít také planety dál od hvězd …

Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto článku. Nejspíše nás napadne, že se bude jednat o nějaký objekt z druhého nejznámějšího katalogu nehvězdných objektů noční oblohy NGC (New General Catalogue). V druhém případě …

Když se řekne obyvatelný exoměsíc, většinou tím myslíme objekt podobný Zemi, který obíhá planetu podobnou Jupiteru v obyvatelné oblasti nějaké hvězdy. Ze Sluneční soustavy ale víme, že zdrojem tepla může být i samotná obří planeta, takže měsíc vůbec nemusí obíhat okolo planety v obyvatelné oblasti. Nejpočetnějšími hvězdami v Galaxii jsou …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032. V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

Pro studium vzniku a vývoje planetárních systémů potřebujeme studovat protoplanetární disky, ve kterých planety teprve vznikají, ale také velmi mladé planetární systémy. V případě hvězdy V1298 Tau se to vědcům povedlo. Nejdříve u ní byla objevena jedna planeta o velikosti Jupiteru s oběžnou dobou 24 dní. Nyní se v datech …