Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém …
více »Kdo může pozorovat nás?
Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …
více »Jak by se nám žilo u Proximy Centauri?
Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík. Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o …
více »Jedinečný software pomohl se snímky sluneční korony
Pouhých 120 sekund měl tým profesora Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství (FSI) VUT na zaznamenání dat úplného zatmění Slunce, k němuž došlo v pondělí 21. srpna 2017 na části území USA. Díky hezkému počasí a především novému softwaru, který naprogramoval matematik a člen týmu Pavel Štarha, se výzkumníkům podařilo …
více »Astrofoto: Barva měsíčních zatmění
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2017 obdržel snímek „Zatmění nad hradem Helfštýn“, jehož autorem je Vlastimil Musil. Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, …
více »Asteroid, který těsně minul Zemi, má dva měsíce
V pátek 1. září nás minul asteroid 3122 Florence. Nejedná se rozhodně o žádného drobečka. Jeho velikost se odhadovala na 5 kilometrů. Naštěstí se k Zemi přiblížil na vzdálenost 7 milionů kilometrů, takže se nejednalo zase o tak těsný průlet. V akci byli nejen amatérští pozorovatelé se svými dalekohledy ale …
více »Objevili první exokometu?
Nedávno byla zveřejněna studie, která s velkou opatrností ohlásila možný objev prvního exoměsíce. Tranzitní metoda ale nabízí i další možnosti – třeba objev první exokomety. Našli ji? Pokles jasnosti hvězdy způsobí cokoliv, co se dostane mezi nás a hvězdu: planeta, měsíc planety, prstence planety nebo také komety. Tým pod vedením …
více »Nejdetailnější snímek povrchu hvězdy a její atmosféry
První mapa pohybu hmoty v atmosféře jiné hvězdy než našeho Slunce. Astronomům se s použitím interferometru ESO/VLTI podařilo získat dosud nejdetailnější snímek cizí hvězdy – rudého veleobra Antares. Pozorování jim rovněž umožnilo vytvořit první mapu zachycující rychlost pohybu hmoty v atmosféře jiné hvězdy, než je naše Slunce. Mapa odhalila nečekané …
více »Okolo Země proletí obří asteroid Florencie
Okolo Země proletí asteroid, jehož srážka se Zemí by znamenala skutečně obrovský problém. V tomto případě existují ale dvě dobré zprávy: asteroid nás bezpečně mine a navíc má i pěkné jméno. Sluneční soustava je plná nejrůznější drobotiny, která občas proletí také okolo Země. Tak třeba 22. srpna nás minul 40 …
více »Superhmotná černá díra požírá kosmickou medúzu
Pozorování takzvaných medúzovitých galaxií pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila dosud neznámý způsob, jakým superhmotné černé díry získávají hmotu. Zdá se, že mechanismus vzniku struktur tvořených plynem i hvězdami a připomínajících chapadla medúzy, které daly těmto objektům jméno, rovněž umožňuje, aby se plyn dostal až do centrální oblasti galaxie, stal se kořistí …
více »