Archiv článků: astronomie

Detekce kapalné vody a života na exoplanetách: schází oxid uhličitý, v atmosféře je ozon

Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …

více »

Srážky mezi asteroidy mohou vést ke vzniku kovových magnetických těles

Vědci z Yaleovy univerzity možná vyřešili dlouholetou záhadu: proč některé kovové meteority vykazují stopy magnetického pole. Výsledek může vysvětlovat i vznik magnetických dynam v jádru některých planet. Jádra Země, Merkuru a dvou Jupiterových měsíců, Ganymedu a Io, vytvářejí detekovatelná magnetická pole. Stopy dávného magnetismu byly nalezeny i na Marsu a …

více »

V jádrech neutronových hvězd má být kvarková hmota

Jádra neutronových hvězd mají obrovskou hustotu; v kouli o průměru 25 km jsou stlačeny až dvě hmotnosti Slunce. Dlouhodobě otevřeným problémem je, zda obrovský centrální tlak v neutronové hvězdě může stlačovat neutrony (i protony) do fáze tzv. studené kvarkové hmoty. V tomto exotickém stavu hmoty by již jednotlivé protony a …

více »

John Michell: Otec černých děr z 18. století

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černé díry jsou obvykle vnímány jako objev 20. století. Na jeho počátku, v roce 1916 publikoval Albert Einstein obecnou teorii relativity, jejíž rovnice použil k výpočtům jeho kolega, fyzik Karl Schwarzschild. Tomu se podařilo matematicky popsat sférické části prostoročasu, zakřivené kolem koncentrované hmoty natolik, že se stává neviditelnou pro vnější …

více »

Kyanovodík na Enceladu – je to důkaz života?

Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na …

více »

Co se stane s hvězdou, má-li uvnitř černou díru? Prý skoro nic

V hypotetickém scénáři by malé primordiální černé díry mohly být zachyceny nově vznikajícími hvězdami. Mezinárodní tým pod vedením vědců z Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku nyní modeloval vývoj těchto tzv. Hawkingových hvězd a zjistil, že mohou mít překvapivě dlouhou životnost a v mnoha ohledech se podobají normálním hvězdám. Příslušná studie …

více »

Astronomové pátrají po anihilaci temné hmoty v zemském jádru

Neutrinová observatoř IceCube zveřejnila nový výsledek svého pátrání po temné hmotě. IceCube nedokáže detekovat temnou hmotu přímo, ale mohla by detekovat lokální efekty temné hmoty, které produkují neutrina. Jeden z hlavních modelů předpokládá, že temnou hmotu tvoří hmotné částice, které interagují převážně mezi sebou a jen slabě s částicemi běžné …

více »

Staré galaxie se překvapivě podobají Mléčné dráze

Podle nového výzkumu se galaxie z raného vesmíru podobají naší Mléčné dráze víc, než se dosud předpokládalo. Pokud je to pravda, vyžadovalo by to podstatně změnit celý pohled astrofyziků na formování struktur během evoluce vesmíru. Mezinárodní tým vědců, včetně vědců z Manchesterské univerzity a kanadské Viktoriiny univerzity pomocí Vesmírného dalekohledu …

více »

Astrofotografie: Polární záře nad Brněnskou přehradou

Téměř přesně před dvaceti lety, 20. listopadu 2003 se nad Českou republikou rozzářila polární záře. A 5. listopadu 2023 pořídil fotograf Vojtěch Otruba obraz polární záře nad Brněnskou přehradou. Ne že by mezitím nebyly u nás pozorovatelné jiné, ostatně předchozí polární záři jsme mohli sledovat 25. září tohoto roku. Důležitých …

více »