Archiv článků: astronomie

Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. Co je hnědý trpaslík? Hnědý trpaslík je definován jako plynný objekt na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Na rozdíl …

Pokud by temná hmota byla tvořena černými dírami, měli bychom je být schopni detekovat v našem kosmickém okolí. Tým vědců z projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) z Varšavské univerzity oznámil výsledky téměř 20 let trvajících pozorování, z nichž vyplývá, že středně hmotné černé díry mohou tvořit maximálně několik procent …

Pokud jde o nejenergetičtější úkazy ve vesmíru, uvolňování gravitační energie v rentgenových binárních systémech vyniká jako vysoce účinný proces. Rentgenové dvojhvězdy jsou zajímavé systémy složené ze dvou nebeských těles: normální hvězdy a kompaktního mrtvého objektu, tedy černé díry nebo neutronové hvězdy, která nasává materiál ze svého hvězdného společníka. V naší …

Sondy XMM-Newton ESA a Chandra NASA objevily tři mladé neutronové hvězdy, které jsou na svůj věk neobvykle chladné. Porovnáním jejich vlastností s různými modely neutronových hvězd vědci dospěli k závěru, že nízké teploty diskvalifikují přibližně 75 % známých modelů. Má jít o velký krok k odhalení jediné stavové rovnice neutronové …

Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná …

Koncem roku 2019 začala dříve nenápadná galaxie SDSS1335+0728 náhle zářit jasněji než kdykoli předtím. Aby astronomové zjistili proč, sledovali pomocí dat z několika vesmírných a pozemních observatoří, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), jak se jasnost galaxie proměňuje. V dnes zveřejněné studii dospívají k závěru, že jsou …

V noci z pátka 21. na sobotu 22. června nás čeká vůbec nejjižněji (nejníže nad obzorem) položený úplněk roku. Měsíc dosáhne fáze úplňku ve 3:10 SELČ a jen o dvě hodiny dříve bude kulminovat nad jižním obzorem. Neboť úplněk proběhne jen asi 28 hodin po letním slunovratu a v té …

H4O 2+, co že to má být? Bratranec H3O+. Aquodium. Vědci z moskevského Skoltechu a jejich čínští kolegové určili podmínky, které umožňují existenci velmi zvláštního iontu. Nazvali ho aquodium a lze si ho představit jako obyčejnou neutrální molekulu vody, ke které jsou přilepeny dva další protony, tedy souhrnně H4O 2+. …

Vědci objevili minineptuny kolem čtyř červených trpaslíků pomocí pozorování z celosvětové sítě pozemních dalekohledů a vesmírné observatoře TESS. Tyto čtyři minineptuny se nacházejí v blízkosti svých mateřských hvězd a tři z nich pravděpodobně obíhají po značně výstředních drahách. Minineptuny, tedy planety o velikosti mezi Zemí a Neptunem, se ve Sluneční …

V noci na 14. 6. byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 …