Hyceánské světy mají povrch tvořený výlučně (nebo téměř výlučně) mořem a hustou atmosféru plnou vodíku. Vlastně si nejsme úplně jisti ani samotnou jejich existencí, úvahy o jejich obyvatelnosti jsou proto ještě spekulativnější. Tento typ exoplanet je zajímavý mj. tím, že by se díky husté atmosféře mohly udržovat v teple i …
více »Astrofoto: vzdálená bouřka a červení skřítci
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý. Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten nejlepší byl …
více »Na Marsu byl asi i dávný oceán
Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti? Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě …
více »Mise Cassini odhalila v oceánu Enceladu složitou organickou chemii
Mise Cassini, která více než deset let zkoumala Saturn a jeho měsíce, přinesla zásadní poznatky o oceánu skrývajícím se pod ledovou krustou Enceladu. Nová analýza dat ukazuje, že v gejzírech tryskajících z povrchových prasklin se nacházejí i poměrně komplexní organické molekuly – mnohem složitější sloučeniny, než jaké byly na Enceladu …
více »6 miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem
Astronomové zjistili obrovský „růstový spurt“ u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze …
více »Máme šanci pozorovat závěrečnou explozi primordiálních černých děr?
Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …
více »Vědci z Olomouce stojí za optikou obřích teleskopů na Kanárských ostrovech
Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array. Za jejich optický systém zodpovídají vědci ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Tento krok …
více »Dočkáme se průletové mise kolem mezihvězdné komety?
Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je „realizovatelná a dostupná“, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), …
více »Merkur mohla vytvořit srážka dvou podobně velkých těles
Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …
více »Astrofoto měsíce: Bolid nad školou
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou. Ano, …
více »
Sciencemag.cz
