Nitro těchto planet může spíše z hornin než z ledu. Nová studie analyzovala počítačové modely navržené k simulaci nitra Uranu a Neptunu na základě aktuálních planetárních dat pro obě tyto planety. Data zahrnovala hmotnosti, poloměry na rovníku, referenční poloměry, tlaky, periody rotace a gravitační pole. V kombinaci s novými algoritmy …
více »
Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …
více »
Vědci s pomocí Hubbleova dalekohledu objevili nový typ astronomického objektu – bezhvězdný, na plyn bohatý mrak temné hmoty, který je považován za relikt rané fáze formování galaxií. Cloud-9 představuje vůbec první potvrzený objev tohoto typu. Výsledek by měl přispět k lepšímu pochopení vzniku galaxií, raného vesmíru i povahy temné hmoty. …
více »
Jak již delší dobu předpokládáme, obří planety nebyly vždy na svých dnešních místech. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se zformovaly v kompaktnější konfiguraci a později prošly násilným přeskupením, které je rozptýlilo do jejich současných pozic. Co přesně tento chaos vyvolalo, zůstává ovšem nejisté. Vědci z Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux a …
více »
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, …
více »
Oceány pod ledem dnes předpokládáme málem na každém druhém měsíci velkých planet. Titan se podobá Zemi v řadě věcí (déšť, kapalina na povrchu, analogie v geologii…), ale vodní oceán podle nové studie ve svém nitru nemá. Alespoň ne přímo to, co si pod pojmem oceán obvykle představujeme. Pečlivá reanalýza dat …
více »
Rok 2025 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme úplné zatmění Měsíce, meteorické roje Perseidy a Geminidy, četné konjunkce, zákryt Venuše Měsícem, překvapivě jasná noční svítící oblaka, jasné komety a neposledně také několik polárních září. Rok 2026 …
více »
Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil …
více »
Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature …
více »
CTAO je navržen tak, aby detekoval velmi energetické gama záření vyzařované nejnásilnějšími a nejmocnějšími událostmi ve vesmíru. 17. prosince se v chilském Paranalu, kde sídlí Evropská jižní observatoř (ESO), konala slavnostní ceremonie zahájení výstavby jižní části observatoře CTAO, která znamenala začátek výstavby základů dalekohledu. CTAO, neboli Cherenkov Telescope Array Observatory, …
více »
Sciencemag.cz
