Mise NASA Juno zaznamenala na povrchu Jupiterova měsíce Ganymedu přítomnost solí a organických sloučenin. Tyto výsledky by mohly vědcům pomoci lépe pochopit původ tohoto měsíce a složení jeho podpovrchového oceánu. Největší z Jupiterových měsíců Ganymedes je větší než planeta Merkur. Již dlouho se těší velkému zájmu astronomů i astrobiologů. Nejspíš …
více »V rozpínajícím se vesmíru mohou být páry černých děr stabilní
Vědci ukázali, že je teoreticky možné, aby černé díry existovaly v dokonale vyvážených dvojicích, které jsou udržovány v rovnováze kosmologickou silou a vypadají jako černá díra jediná. Příslušnou studii publikovanou ve Physical Review Letters provedli vědci z univerzit v Southamptonu, Cambridge a Barceloně. Konvenční teorie o černých dírách, založené na …
více »Sváteční zatmění Měsíce 28. října 2023
Na státní svátek v sobotu 28. října 2023 uvidíme v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Budou jej provázet velmi dobré pozorovací podmínky a úkaz bude pohodlně viditelný pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, zejména mezi 21. a 23. hodinou. Během zatmění uvidíme vedle Měsíce také jasnou planetu Jupiter. …
více »Webbův dalekohled objevil dosud neznámý atmosférický proud nad rovníkem Jupiteru
Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety. I když tento tryskající …
více »Astronomové pozorovali doposud nejvzdálenější rychlý radiový záblesk
Mezinárodní tým napozoroval vzdálený výtrysk radiových vln trvající méně než milisekundu. Tento rychlý rádiový záblesk (fast radio burst, FRB) je nejvzdálenější, který jsme zatím pozorovali. Jeho zdroj byl nalezen pomocí dalekohled VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v galaxii tak vzdálené, že její světlo k nám letělo osm …
více »Webbův dalekohled objevil v atmosféře extrémně horké planety křemen
Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …
více »První černé díry mohly vznikat bez hvězd
Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …
více »OSIRIS-REx přivezl mimořádné vzorky
Prvotní rozbory vzorků ze 4,5 miliardy let staré planetky Bennu, které na Zemi dopravila americká sonda OSIRIS-REx, vykazují vysoké koncentrace uhlíku a vody. V obou případech se jedná o základní stavení kameny života. NASA (nejen) tyto novinky zveřejnila na včerejší tiskové konferenci, která se konala na Johnsonově středisku v Houstonu. …
více »Umělá inteligence poprvé kompletně detekovala a klasifikovala supernovu
Nový systém, vyvinutý v rámci mezinárodní spolupráce pod vedením Northwestern University, automatizuje celý proces vyhledávání nových supernov na noční obloze – v podstatě z tohoto procesu vylučuje člověka. Nejenže se tím rapidně urychluje analýza a klasifikace nových kandidátů na supernovy, ale také se tím vylučuje lidská chyba, uvádí průvodní tisková …
více »Na Venuši možná blesk neudeří
Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už …
více »