Archiv článků: astronomie

Astronomové po krátké přestávce opět monitorují jasnost záhadné hvězdy KIC 8462852 (alias Tabbyina hvězda). Přerušení mělo jednoduchý důvod – hvězda nebyla dalekohledy pozorovatelná. Kromě pozorování ze Země by měli vědci brzy získat také cenný data z družice TESS. Tabbyina hvězda bude v hledáčku lovce exoplanet od 18. července do 11. …

Přístroj GRAVITY pokořil další milník zobrazování extrasolárních planet. Pomocí optické interferometrie odhalil bouřlivou atmosféru exoplanety. Přístroj GRAVITY pro interferometr ESO/VLTI provedl první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, ve které oblaky železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý …

Na obloze existují dvě místa (jedno na severní a druhé na jižní obloze), která jsme překřtili na sladké zóny. Odborně se jim říká Continuous Viewing Zones (CVZ) a mají na obloze asi 5 stupňů. Tyto části oblohy v okolí nebeských pólů pozoruje TESS nepřetržitě po dobu přibližně 350 dní. Ještě …

Červený trpaslík na den téměř zmizel z nebe. Tabbyina hvězda alias KIC 8462852 možná byla první záhadnou hvězdou, ale určitě ne poslední. Podobné hvězdy, u kterých astronomové objevili podivné poklesy jasnosti, přibývají. Vzpomeňme třeba na VVV-WIT-07 nebo J1407. Dalším přírůstkem může být EPIC 204376071. Jedná se o červeného trpaslíka, který …

Exoplanety pozorujeme tranzitní metodou kvůli tomu, že jejich rovina oběžné dráhy směřuje k nám. Ale jak je to s rovinou rovníku mateřské hvězdy? Zkušenosti ze Sluneční soustavy a jistá dávka vesmírného selského rozumu říkají, že by to mělo být stejné. Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu připomínající …

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2019 obdržel snímek „IC 342“, jehož autorem je Robert Novotný. Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve hvězdné astronomii „kovanější“ …

Planetární systém Kepler-107 je relativně typickým kompaktním systémem. Do vzdálenosti 0,12 AU obíhají čtyři planety. Zajímavé jsou první dvě. U exoplanet o poloměru menší než 3 Země je to taková pěkná všehochuť. Jsou tam malé verze Neptunu, planety s podobným složením jako Země i planety bohaté na železo. Jaká planeta …

Postupně nám přibývá ověřených objevů exoplanet, které jsou založené na datech z družice TESS. V nové studii hlásí astronomové objev dvou planet u hvězdy, která je asi o 15 % menší a méně hmotná než Slunce. Novou studii vedl lovec exoměsíců David Kipping. V sedmičlenném týmu je také jeho kolega …

Procesy formování zřejmě probíhají u hmotných hvězd stejně jako u těch drobných. Snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT a zařízení MUSE zachycuje zářící mlhovinu s mnoha mladými hvězdami nacházející se ve Velkém Magellanově oblaku – blízké sousední galaxii. Schopnosti přístroje MUSE a relativně malé množství prachu v této oblasti vědcům pomohly …

Planety podobné Zemi se skládají z železného jádra, které tvoří asi třetinu hmotnosti planety a křemičitanového pláště. Merkur je ale výjimkou. Má obrovské železné jádro, které se podílí na celkové hmotnosti planety ze 70 %. Proč? Zatím na to nemáme jednoznačnou odpověď. Nalézt nám ji mohou pomoci vzdálení příbuzní planety …