V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem …
více »Na 4 měsících Uranu je asi podpovrchový oceán
Opětovná analýza dat ze sond Voyager a nové počítačové modelování vedly vědce NASA k závěru, že čtyři z největších měsíců Uranu mají pravděpodobně mezi svým jádrem a ledovou kůrou vodní oceán, který v některých případech může být hluboký i desítky kilometrů. Nová studie podrobně popisuje vývoj složení a struktury vnitřku …
více »Astronomové objevili vzdálené oblaky plynu s pozůstatky prvních hvězd
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové poprvé pozorovali pozůstatky, které po sobě zanechaly exploze prvních hvězd ve vesmíru. Objevili tři vzdálené oblaky plynu, jejichž chemické složení odpovídá tomu, jaké vědci očekávají po prvních hvězdných explozích. Tyto nové poznatky nás posunují o další krok blíže k pochopení vlastností prvních hvězd, které vznikly po …
více »Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou …
více »Jak velké jsou obří černé díry?
Nová animace NASA porovnává velikost různých supermasivních černých děr s rozměry Sluneční soustavy – tedy hlavně s oběžnými drahami jednotlivých planet. Na základě přímého pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu zatím známe více než 100 superhmotných („galaktických“, řekněme) černých děr. Celá kategorie se ovšem „rozprostírá přes několik řádů“. Hmotnost začíná na …
více »Voyager nyní zvládne více vědy
Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za …
více »Kvasary mají vznikat při srážkách galaxií
Kvasary, velmi silně zářící objekty, známe už asi 60 let, jejich podstatě ale dosud přesně nerozumíme. Podle převládající teorie jde o aktivní jádra velmi starých galaxií (protože mají obrovský rudý posuv, jsou od nás tedy vesměs velmi daleko), kdy záření vzniká v důsledku toho, jak obří černá díra ve středu …
více »Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se ozval
V následujících dnech dojde k řízenému rozkládání všech antén a ramen, kterými je sonda JUICE opatřena. V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy …
více »První snímek černé díry se silným výtryskem
Astronomové poprvé pozorovali na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla provedena v roce 2018 pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), jehož je ESO partnerem, a Greenland Telescope (GLT). Tento nový …
více »Záhada sodíkového ohonu: Podivný asteroid Phaethon je zřejmě ještě podivnější
Už nějakou dobu víme, že asteroid 3200 Phaethon se chová jako kometa. Když je blízko Slunce, zjasňuje se a vytváří ohon. Phaethon je mimochodem zdrojem každoročního meteorického roje Geminid (v prosinci), i když za většinu meteorických rojů jsou zodpovědné právě komety. Vědci chování Phaethonu podobné kometě přičítali prachu, který z …
více »