Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …
více »Temná hmota může tvořit i temné atomy
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »Našli 62 nových měsíců Saturnu
Výsledkem práce mezinárodního týmu astronomů je oznámení 62 nových měsíců Saturnu. Tím se tato planeta dostává co se týče počtu oběžnic zase před Jupiter. V posledních dvou desetiletích bylo okolí Saturnu opakovaně zkoumáno na přítomnost měsíců se stále větší citlivostí. V této nejnovější studii použili výzkumníci techniku „shift and stack“ …
více »Astrofoto: Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka
Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. …
více »Teleskopy BlackGEM na observatoři La Silla začínají pátrat po zdrojích gravitačních vln
Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Kataklyzmatické události ve vesmíru (například kolize černých děr nebo neutronových hvězd) uvolňují energii mimo jiné v podobě …
více »U hvězdy Fomalhaut poprvé našli vnitřní pás asteroidů
Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu. Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe …
více »Nová studie určuje stáří Saturnových prstenců na pouhých 400 milionů let
Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu. Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V …
více »Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu
S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …
více »Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii
Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …
více »Jeden z nejjasnějších gama záblesků byl pozorován českými dalekohledy
Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na …
více »