Archiv článků: astronomie

Zvláštní krouživý pohyb na oběžných drahách dvou srážejících se černých děr představuje exotický jev, který předpovídá obecná relativita (Einstenova teorie gravitace). Mark Hannam, Charlie Hoy a Jonathan Thompson z Cardiffské univerzity uvádějí, že tento jev byl nyní jednak poprvé pozorován u černých děr, a za druhé pak u nich vše …

Konec měsíce října 2022 se ponese v duchu dvou pozoruhodných nebeských úkazů. V průběhu předposledního víkendu, zejména však už v pátek 21. října ranních hodinách, budeme moci za jasného počasí pozorovat Orionidy, meteorický roj, který je způsoben zánikem ledo-prachových částic ze slavné Halleyovy komety v zemské atmosféře. O čtyři dny později, v úterý 25. října, …

14. října 2022 v časných ranních hodinách pozorovali astronomové využívající dalekohled Gemini South v Chile, který provozuje laboratoř NOIRLab National Science Foundation, následky jedné z nejsilnějších zaznamenaných explozí, gama záblesku GRB221009A. K této rekordní události, kterou 9. října 2022 poprvé zaznamenaly rentgenové a gama observatoře na oběžné dráze, došlo ve …

Srážky galaxií už známe, ale jak je tomu v případě celých kup galaxií (cluster)? Nové pozorování rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, by mohlo přispět i k řešení záhady temné hmoty. „Chybějící hmotu“ se většinou snažíme vysvětlovat pomocí temné hmoty (konkurenční přístup: úprava gravitačních rovnic). Při pátrání po temné hmotě …

Dopad sondy DART změnil oběžnou periodu o celých 32 minut – tedy třikrát tolik, než se původně očekávalo. NASA uspořádala tiskovou konferenci k misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která 27. září 2022 úspěšně zasáhla planetku Dimorphos a otestovala tak jednu z metod planetární obrany. Cílem mise bylo zjistit, jak …

Astronomové zjistili, že po výbuchu supernovy SN 2012Z nevznikla neutronová hvězda ani černá díra, ale zůstala zde původní „běžná“ hvězda. Hubbleův vesmírný dalekohled dokonce zaznamenal, že má větší jasnost než před explozí. Termonukleární supernovy, neboli supernovy Ia, jsou ve vesmíru běžné. Dokonce tak běžné, že je používáme jako standardní svíčky, …

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – …

V úterý 25. října se okolo poledne můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane částečné zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude pozorovatelné s maximální fází přibližně 0,42. K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve …

Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …