Modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací jsou novým typem proměnných hvězd. Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika …
více »Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr
Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …
více »Před Vánoci na obloze ještě spatříme Ursidy a novou kometu
Predvianočnú nočnú oblohu nám spestrí meteorický roj U Midy nazývaný aj Ursidy. Činný bude od 17. do 26. decembra 2022 a jeho maximum nastane vo štvrtok 22. decembra 2022. Objavený bol vďaka pozorovaniam na Skalnatom Plese v roku 1945, kedy sa na oblohe objavilo až 88 meteorov za hodinu. Okrem …
více »Astrofoto: difuzní temné mlhoviny
Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem …
více »Původ binárních černých děr se z dat určit nepodařilo
Alespoň o tvrdí vědci z MITu. Binární černé díry mohou, pokud víme, vznikat dvěma způsoby. První možností je vznik z dvojice hvězd, které jsou obě dostatečně hmotné na to, aby prošly celým procesem přes výbuch supernovy a gravitační zhroucení do černé díry (děr). V tomto případě by měly mít černé …
více »Exoplanety podobné Zemi budou spíš žluté a studené
Budou exoplanety v obyvatelné zóně spíše vodní světy? A nebo naopak zde bude pevnina pokrývat většinu povrchu? A co to může znamenat pro eventuální místní život? Tilman Spohn a Dennis Höning nyní zkoumali, jak by se na kamenných planetách v pozemské zóně mohla poskládat rovnováha mezi pevninou a mořem. Podle …
více »Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno, bude to s nimi složitější
Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi …
více »Druhá nejbližší „galaktická“ černá díra může být nezvykle velká
Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) Webbova dalekohledu
V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil Webbův teleskop. Hlavní výzkumník Conor Nixon a další členové týmu programu GTO (Guaranteed Time Observation) 1251, který využívá Webb ke zkoumání atmosféry a klimatu Titanu, teď v článku, který …
více »První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem
V některých případech slapové rozrušení vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé díry rychlostí velmi blízkou rychlosti světla. Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických …
více »