Astronomové objevili v našem (téměř) sousedství nový systém s více planetami. Nachází se ve vzdálenosti pouhých 10 parseků (asi 33 světelných let), a je tak prozatím jedním z nejbližších známých multiplanetárních systémů vůbec. Centrem systému je hvězda HD 260655, malá chladná trpasličí hvězda typu M. Kolem ní obíhají nejméně dvě …
více »Kolik je blízko Země agresivních civilizací? Prý 4
Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme? V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná …
více »Exoplanety z vesmírné mise TESS změřeny a zváženy v Ondřejově
V prvním čtvrtletí roku 2022 ondřejovští astronomové potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet. Jedná se o obří planety podobné našemu Jupiteru a Saturnu. Tím ale veškerá podobnost končí. Všechny čtyři exoplanety obíhají své hvězdy s periodou řádově několika dní a jsou na povrchu velice horké. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, …
více »Našli nejrychleji rostoucí černou díru
Mezinárodní tým astronomů objevil rámci projektu SkyMapper dosud nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, alespoň pokud počítáme období posledních 9 miliard let. Tato černá díra pohlcuje každou sekundu hmotnost/energii odpovídající jedné Zemi a září 7 000krát jasněji než veškeré světlo produkované naší galaxií. Černá díra má hmotnost 3 miliard (billions) Sluncí. …
více »Kosmická pavučina: astronomové mapují divoký vznik hvězd v mlhovině Tarantule
Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus. Záběr s vysokým rozlišením, který dnes zveřejnila Evropská jižní observatoř a který obsahuje tato nová data, zachycuje mlhovinu Tarantule ve zcela novém světle. Jemné …
více »Přiblížit se k těžbě ve vesmíru: Češi modelují vodní gejzíry Saturnova měsíce
Jádrem aparatury je iontový zdroj, v němž vysokou rychlostí protéká tenký proud vody, jenž ozařují laserové pulzy. Fyzici a chemici Akademie věd ČR jsou součástí evropského týmu, který vyvíjí přístroje pro výzkum složení vesmírných těles. Na červnovém setkání v Berlíně společně pracovali na konstrukci přístroje pro analýzu iontů, které produkuje …
více »Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet
Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …
více »Astrofoto: Galaxie Slunečnice
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč. M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na obloze nedali i trochu poetičtější pojmenování – …
více »Astronomové zřejmě našli první volně plovoucí černou díru
Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …
více »Teleskop Jamese Webba schytal už 5 mikrometeoroidů
Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že …
více »