Archiv článků: astronomie

Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla …

Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …

Dosud jsme předpokládali, že všechny hvězdy o hmotnosti přibližně 10–40 hmotností Slunce skončí jako supernova (a pak buď jako neutronová hvězda, nebo černá díra), ale nová studie naznačuje, že tomu tak být nemusí. Limit pro supernovu může být nižší. Velké hvězdy dojdou dříve či později do fáze kolapsu jádra. Při …

Galaxie si mohou se svým okolím vyměňovat hmotu především díky galaktickému větru, který vzniká při explozích hvězd. Prostřednictvím přístroje MUSE na dalekohledu Very Large Telescope (provozuje ESO) se astronomům podařilo galaktický vítr nyní podrobně zmapovat a přitom pozorovat vznik mlhoviny kolem galaxie. Výsledky vědců z (mj.) CNRS a l’Université Claude …

„Neúspěšná supernova“, zajímavý hypotetický scénář, byl zřejmě zaznamenán v případě události AT2018cow. Ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let došlo v poměrně blízké galaxii k explozi hvězdy, kterou astronomové zaznamenali v roce 2018. Objekt dosáhl maximální jasnosti během několika dní a o tři týdny později pohasl. Nešlo tedy o běžný …

Astronomie jako věda začala právě s tím, že model zachycoval nejen pozorovatelné události, ale dokázal dát i nečekanou předpověď – typicky pro zatmění. Neobvyklé události se ale na obloze nedějí zase tak často, proto možnost něco předpovědět znamená vždy vítanou šanci na potvrzení, respektive falzifikaci konkrétních teorií. Nyní astronomové předpovídají, …

Přestože byly v Mléčné dráze objeveny už tisíce exoplanet, většina z nich se nachází ve vzdálenosti menší než několik tisíc světelných let od Země. Naše galaxie má však rozlohu více než 100 000 světelných let. Jak jsou planety rozloženy na úrovni celé Galaxie, o tom jasnější představu nemáme. Vědci z …

Nová metoda slibuje dohlédnout mnohem hlouběji do historie vesmíru. Záření kvasarů v rentgenovém a ultrafialovém spektru má těsně korelovat. Ve 20. letech harvardská astronomka Henrietta Swan Leavittová objevila první standardní svíčky – proměnné hvězdy cefeidy. Určitý typ hvězd má speciální vzor své aktivity odpovídající jejich vlastní svítivosti. Ze změřené svítivosti …

Střední věk hvězd znamená zhruba stáří našeho Slunce a krizí se myslí prudké změny jejich aktivity a rychlosti rotace. Astronomové již delší dobu vědí, že u hvězd dochází s věkem k tzv. magnetickému brzdění: stálý proud nabitých částic (sluneční vítr) při tom, jak uniká z hvězdy, odnáší malé množství úhlového …