(c) Graphicstock

Chování černých děr předpoví srážku galaxií – a naopak

Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem.
Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. Co však přivádí stále nový plyn tak blízko k černým dírám, je stále nejasné. Aktivita centrálních černých děr sice v čase klesá a jejich růst se někdy i zcela zastaví, nicméně drtivá většina z nich by měla být už neaktivní zcela – říká alespoň základní logika. Své okolí přece musely vyčistit (vyluxovat :-)) už dávno. Jednou z možností je, že nový plyn přivádějí do blízkosti černé díry procesy, které provází slučování galaxií. Gravitační působení vyvolá tento pohyb ještě dříve, než dojde k samotnému prolnutí hmoty galaxií. Taková možnost alespoň vyplývá z nové studie.
Aktivita černých děr se obvykle sleduje pomocí viditelného světla nebo rentgenového záření. Astronomové provádějící novou studii však byli schopni detekovat rostoucí černé díry pouze pomocí infračerveného světla. Využili přitom data z různých dalekohledů, včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu a infračerveného Spitzerova vesmírného dalekohledu.
Vědci vyvinuli také novou techniku, která umožňuje určit, jak pravděpodobné je, že se dvě galaxie nacházející se velmi blízko u sebe v budoucnu srazí. Tuto metodu použili na stovky tisíc galaxií ve vzdáleném vesmíru (zkoumali galaxie vzniklé 2 až 6 miliard let po velkém třesku). Nový statistický přístup byl použit i k odhadu vzdáleností mezi galaxiemi, které nevyžaduje provádět měření spekter a vystačí se snímky pořízenými na různých vlnových délkách.
Vypracování těchto metod umožní využít velké množství dat o dávných galaxiích i jejich černých dírách, které v nejbližší době dodá Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Rentgenové světlo je u takto vzdálených objektů obvykle blokováno a zachytit ho už nedokážeme. Tyto černé díry však lze najít pomocí infračerveného světla, které vyzařuje okolní horký prach.

Sean L Dougherty et al, Obscured AGN enhancement in galaxy pairs at cosmic noon: evidence from a probabilistic treatment of photometric redshifts, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad1300
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org

Data z doby ledové ukazují menší vliv oxidu uhličitého na teplotu Země

Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close