Archiv článků: astronomie

Rudí obři v okolí galaktické černé veledíry nezhynuli. Naopak, prošli zmlazovací kúrou. „Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu …

Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám ztrácel ve světle vycházejícího Slunce. Ano, planeta Mars, svítící načervenalým poklidným světlem, zářila neobyčejně jasně. A 14. října dorazil až do …

Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí planet a hvězd. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 do 80 Jupiterů. Mají některé vlastnosti hvězd ale i planet. Hnědí trpaslíci příliš mnoho nezáří, a tak je musíme hledat stejně jako exoplanety prostřednictvím jejich vlivu na další objekty (měření radiálních rychlostí, tranzity) nebo prostřednictvím …

Na první pohled to nedává moc smysl. Vesmír při velkém třesku odstartoval jako krajně horký a postupně chladne (viz reliktní záření). Podle asi převládajících kosmologických modelů (zrychlující se rozpínání) pak navíc nakonec vesmír čeká ledové prázdno – bez hvězd, prakticky bez hmoty, jak ji dnes známe. Nová studie publikovaná publikovaná …

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně …

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

Vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will …

NGC 246: první známá planetární mlhovina, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém. Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a …

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho …