Archiv článků: astronomie

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní …

více »

Prý objevili první exoplanetu v cizí galaxii

Objevit exoplanetu mimo Mléčnou dráhu by současnými technologiemi praktiky nemělo být možné, leda za velmi speciálních okolností. Ty ve Vírové (Whirpool) galaxii údajně nastaly, ale existenci příslušného objektu bude ještě třeba určitě potvrdit. Případná exoplaneta by dostala název M51-ULS-1b a od Země je vzdálená asi 23 milionů světelných let (8,6 …

více »

Našli exoplanetu větší než její hvězda

Astronomové dlouho usilovali o objev planet u bílých trpaslíků, ale kde nic tu nic – až do teď! V časopise Nature vyšla studie, ve které autoři oznámili zásadní objev prostřednictvím družice TESS. Bílý trpaslík WD 1856+534 najdeme 88 světelných let od nás v souhvězdí Draka. Okolo bílého trpaslíka obíhá exoplaneta …

více »

Astrofotografie: Slzy svatého Vavřince

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek Expedícia Perzeidy 2020. Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo 12. srpna, nastává maximum meteorického roje Perseid. Pozorujeme tak světelné jevy v zemské atmosféře, které představují …

více »

Exoplanety mohou být i z diamantů

Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …

více »

V atmosféře Venuše byly nalezeny možné stopy života

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům …

více »

Planetka Bennu umí být aktivní

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Od chvíle, kdy sonda OSIRIS-REx dorazila k planetce, se pozemním týmům povedlo zaznamenat více než 300 výronů materiálu z Bennu. Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje …

více »

Jak dopadnou případné měsíce migrujícího horkého jupiteru?

Astronomové se snaží najít první exoměsíce. Na stole máme zatím jen jednoho alespoň trochu věrohodného kandidáta, o jehož existenci ale nejsou přesvědčeni ani samotní objevitelé. Myslíme samozřejmě Kepler-1625 b I. Jedním z dobrých cílů pro hledání exoměsíců jsou horcí jupiteři. Dobrým cílem ale především z hlediska observačního. Mají velkou hmotnost …

více »

SIDM: verze temné hmoty, která interaguje sama se sebou

S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …

více »

Další teorie: `Oumuamua je fraktální prach z Oortova mračna

Respektive nadýchaná pavučina z prachových částic. Nová teorie se ještě vrací k povaze mezihvězdného (? viz dále) návštěvníka Sluneční soustavy, tělesu `Oumuamua. Toto těleso se běžně znázorňuje v doutníkovém tvaru, ale protože jeden z rozměrů nebyl ve skutečnosti pozorován, tvar se mohl blížit i disku. Zajímavé na tělesu bylo velké …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close