Archiv článků: astronomie

Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější oktogonální vláknovou optikou. Tato změna má za …

Jinak řečeno, je hnědý trpaslík spíše nedorostlá hvězda, nebo přerostlá planeta? Vědci prozkoumali na základě snímků z havajských dalekohledů W. M. Keck Observatory a Subaru Telescope (Maunakea) oběžné dráhy hnědých trpaslíků a obřích exoplanet ve 27 systémech. Výsledek: hnědý trpaslík vzniká „jako hvězda“, obří exoplaneta pořád jako planeta, mezi oběma …

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu. Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area …

Mediálním prostorem létají čísla o počtu inteligentních civilizací v Galaxii. Vyšla ale i studie, která je založena na skutečných datech a to konkrétně na datech z Keplera. Michelle Kunimoto a Jaymie M. Matthews se věnovali na první pohled triviální otázce, kvůli které byl Kepler vypuštěn. Kolik je ve vesmíru planet? …

Pulsarům stále příliš dobře nerozumíme. Tyto rychle rotující neutronové hvězdy vyzařují ze svých magnetických pólů silné rádiové záblesky. Při objevu pulsarů se dokonce uvažovalo, zda by se nemohlo jednat o signály mimozemské civilizace. Pulsary kvůli jejich blikání někdy přirovnáváme k hvězdným majákům. Na mechanismu, který za vznikem výtrysků záření stojí, …

První planetu u hvězdy Kepler-88 objevil kosmický dalekohled Kepler v rámci své primární mise. Z relativně nízkého čísla systému poznáte, že to bylo nedlouho po začátku pozorování. V dubnu 2013 byla objevena druhá planeta v systému. Opět v datech z Keplera ale tentokrát nešlo o planetu, která vykonává tranzity. Data …

Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se stala vlastně už běžnou součástí našeho života. Tu a tam nám jako jasná, mnohdy opravdu jasná tečka přelétá v noci nad hlavou. Tyto přelety dokážeme velmi přesně spočítat, dokonce bychom si podle ní mohli téměř řídit i hodinky. Informace o přeletech ISS nalezneme bez problémů na …

Slapové jevy existují i na úrovni galaxií. Dvě galaxie obíhající kolem sebe mohou vytvářet tzv. přílivové ocasy (také: slapové ocasy, galaktické ocasy), když gravitační síly vytahují hmotu do prostoru mezi galaxiemi. Studium těchto struktur nám umožňuje lépe porozumět interakcím mezi galaxiemi, jejich srážkám a fúzím. K těm dochází i v …

Objev má jedinou vadu na kráse… ale postupně. Hvězda Kepler-160 je velmi podobná Slunci. Je jen nepatrně hmotnější ale má stejnou zářivost. U hvězdy byly v minulosti objeveny dvě planety. Kepler-160 b má poloměr 1,7 Země a oběžnou dobu 4,3 dny. Vzdálenější planeta c má má poloměr 3,1 Země a …