Archiv článků: astronomie

Respektive do kterého měsíce? Budou mít za 4 miliardy let větší hodnotu nemovitosti na Europě, nebo pozemky na Tritonu? Za zhruba 4 miliardy let se Slunce nafoukne do podoby červeného obra a vnitřní planety Sluneční soustavy budou hvězdou přímo pohlceny. Není sice jisté, zda se to bude týkat i Země …

Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou …

Podle některých teorií bychom život měli hledat nejenom na planetách obíhajících kolem hvězd, ale i na objektech podobné velikosti, které se volně vznášejí v mezihvězdném prostoru. Na první pohled působí taková myšlenka ztřeštěně, Marcus Chown (respektive David Stevenson z Kalifornské techniky v Pasadeně, který je původním autorem celé hypotézy) se …

NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají …

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …

Data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazují, že domácí systém mezihvězdné komety 2I/Borisov se liší od Sluneční soustavy. Především velké množství oxidu uhelnatého naznačuje, že kometa nejspíš vznikla u relativně chladného červeného trpaslíka v soustavě s velkým obsahem uhlíku. Astronomové předpokládají, že v jiných systémech mohou komety hrát podobnou roli jako …

Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“. Pomocí havajského dalekohledu Gemini North identifikovali astronomové dosud nejsilnější „vítr“ z kvasaru. Pohybuje se 13 % rychlosti světla a nese dostatek energie, aby významně ovlivnil tvorbu hvězd v celé své galaxii. Zajímavé je, že i když …

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

Na polovičních hvězdách fouká mnohem víc než na Jupiteru. Kombinací pozorování na Karl G. Jansky Very Large Array a Spitzer Space Telescope astronomové poprvé stanovili rychlost proudění atmosféry na hnědém trpaslíkovi. Katelyn Allers z Bucknell University (hlavní autorka práce) a její kolegové vyšli prostě z toho, že podobným způsobem se …

Astronomové mají rádi multiplanetární systémy. Pokud okolo hvězdy obíhají dvě a více planety, máme planety, které vznikly ze stejného protoplanetárního disku u stejné hvězdy, ale čelily různým podmínkám. Vědcům to pak umožňuje studovat vznik a vývoj planetárních systémů. Jednou z velkých výzev současného výzkumu exoplanet je tzv. údolí poloměru (radius …