Archiv článků: astronomie

Hnědí trpaslíci jsou astronomické objekty s hmotností mezi planetami a hvězdami. Otázka, kde přesně se nachází hranice jejich hmotnosti, zůstává ale dosud předmětem diskuse – zejména protože jejich stavba je velmi podobná stavbě hvězd s nízkou hmotností (převažuje zde vodík a hélium). Jak tedy poznáme, zda máme co do činění …

Supernova nemusí být jen důsledkem dalšího vývoje vyhořelé hvězdy. Astronomové nalezli důkaz, že explozi může odpálit také srážka. Černá díra nebo neutronová hvězda se po spirále dostala do jádra druhého člena dvojhvězdy a svého společníka přeměnila na supernovu. Tento závěr je založen na datech z několikaletého projektu VLASS/VLA (Very Large …

Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …

Nová studie netvrdí, že hledaný objekt je nutně skutečný, nicméně upřesňuje jeho eventuální vzdálenost od Slunce. Důkazy („důkazy“, respektive spíše samotná myšlenka) o existenci planety 9 pocházejí z jejího gravitačního působení na jiná tělesa. Pokud by za Kuiperovým pásem neexistovala žádná planeta, očekávali bychom, že dráhy malých ledových těles v …

Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat? Nový výzkum se zaměřujme na černé díry hmotnosti hvězd, v jednotkách až desítkách slunečních …

Otázka, proč kolem sebe nevidíme technologicky vyspělé civilizace nebo nepozorujeme alespoň stopy po jejich působení, byla už probrána z mnoha stran. Lze k Fermiho paradoxu něco dalšího říct, nebo už debaty představují jen mlácení prázdné slámy a další pokrok může přinést pouze nějaký empirický objev? Na druhé straně z teoretických …

Astronomové objevili planetku s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tělesa o průměru přibližně 1 km ji přitom navíc každých 113 dní přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 20 milionů kilometrů (0,13 AU). Planetka 2021 PH27 má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech …

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …

Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …