V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …
více »Jak Enceladus přišel ke svým pruhům
Saturnův měsíc Enceladus patří k tělesům, u nichž předpokládáme existenci podpovrchového vodního oceánu, proto se o Enceladus zajímají astrobiologové. Pokud zůstaneme na přímo pozorovatelném povrchu měsíce, zajímavých jevem zde jsou „pruhy“, trhliny v povrchové ledové krustě nacházející se poblíž jižního pólu. Poprvé tyto pruhy zaznamenala sonda Cassini. Bývají dlouhé asi …
více »Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85
Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno …
více »Voda v atmosféře exoplanety WASP-6b
Aarynn Carter a jeho kolegové prozkoumali prostřednictvím transmisní spektroskopie horkého jupitera WASP-6 b. Planeta obíhá okolo své hvězdy s periodou jen 3 dní. Její hmotnost je poloviční ve srovnání s Jupiterem ale poloměr o 20 % větší. Je to tedy typický nafouknutý horký jupiter. Vědci vzali data z mnoha přístrojů …
více »Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka
Vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu. Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žahavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku …
více »Mezihvězdné kometě Borisov možná hrozí rozpad
První (takto identifikovaný) mezihvězdný objekt prolétající sluneční soustavou, Oumuamua, měl nejblíže k asteroidu, naopak aktuálně sledované těleso 2I/Borisov (C/2019 Q4) se podobá spíše kometám známým ze Sluneční soustavy. Nejvíce údajně připomíná komety s dlouhou oběžnou dobou (přes 200 let). Což by podle vědců mohlo znamenat i to, že při maximálním …
více »Amatér dokázal objevit exoplanetu, dostala po něm jméno
Exoplanety se pojmenovávají (bohužel) v různých lidových kampaních, ale tyto názvy nebere nikdo vážně. Jednomu astronomovi se ale podařil vskutku unikátní úlovek a právem tak exoplaneta dostala jeho jméno… přesněji řečeno z jeho jména bylo vytvořeno vědecké označení. Tadaši Kodžima z Japonska hledal na konci října 2017 novy v souhvězdí …
více »ČR se zapojí do čínské mise eXTP zkoumající neutronové hvězdy
eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry) je čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným evropským příspěvkem ke dvěma důležitým vědeckým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů. Jedná se o perspektivní, v kosmických …
více »V systémech s více hvězdami je exoplanet asi méně
V naší Sluneční soustavě máme jen jednu hvězdu, ale existují vícenásobné hvězdné systémy, kdy dvě i více hvězd obíhá okolo společného těžiště. Nemusíme chodit vůbec daleko. Nejbližší hvězdný systém od nás tvoří tři hvězdy. Jednou z nich je Proxima Centauri. Také ve vícenásobných hvězdných systémech nacházíme exoplanety. Astronomové rozeznávají dva …
více »Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout
Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …
více »