Tag Archives: astronomie

Najmenšia planéta Slnečnej sústavy Merkúr patrí medzi tie najmenej preskúmané vesmírne telesá obiehajúce okolo Slnka. Napriek tomu, že na nočnej oblohe žiari jasnejšie ako všetky hviezdy s výnimkou Síria, pre zlé pozorovacie podmienky v blízkosti Slnka ju len málokto videl na vlastné oči. Nepodarilo sa to ani Mikulášovi Kopernikovi. Najvhodnejšie …

Tým vědců kolem Hubbleova dalekohledu popisuje v nových studiích atmosféru dvou extrémních světů, exoplanet WASP-178b a KELT-20b. V obou případech se jedná o horké Jupitery. Na prvním z nich „prší“ horniny, kterou jsou pro nás zcela tuhé látky, druhá z planet je zase tak blízko hvězdy, že horní vrstvy atmosféry …

Přesněji řečeno, nová studie tvrdí následující: bez hustého plynného obalu by Venuše měla vázanou rotaci, jako má Měsíc vůči Zemi nebo Merkur vůči Slunci – tj. byla by ke Slunci otočena stále stejnou stranou. Atmosféra Venuše i jiných (exo)planet je důležitějším faktorem, než by se mohlo zdát. Nehraje roli jen …

19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu …

V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …

K mikronovám dochází u některých bílých trpaslíků, kde silné magnetické pole dopravuje hmotu do blízkosti magnetických pólů. Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků. Při vzplanutí trvajícím …

Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …

Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu). Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli …

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …