Archiv článků: astronomie

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

Na konci loňského roku byl prezentován velmi zajímavý a také bizarní objev u hvězdy TYC 8998-760-1, která je podobná svou hmotností Slunci, i když je mnohem mladší. Má jen pár milionů let. Pomoci přístroje SPHERE byla u hvězdy objevena planeta o hmotnosti 14 ± 3 Jupiteru, která okolo hvězdy obíhá …

Obě exoplanety jsou od své hvězdy mnohem vzdálenější než Jupiter a Saturn. Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet. Záběry systémů s větším počtem extrasolárních planet jsou dosud ojedinělé a zaznamenat přímo více než jednu exoplanetu obíhající kolem hvězdy …

První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“. Pozorování jevů, jež dosud nebylo možné sledovat takto podrobně, podle vědců svědčí o obrovském potenciálu sondy Solar Orbiter, která teprve završila ranou fázi …

Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu. Poměrně velkého ale v poměru k velikosti také velmi tenkého disku. Logicky tak předpokládáme, že planety obíhají více méně v rovině rovníku své hvězdy. Více méně, protože během vzniku se vzájemně gravitačně ovlivňují, takže sklon v řádu desetin stupně či jednotek …

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. 16. července 2020 proběhla tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data …

Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …

Devátá planeta Sluneční soustavy je pouze hypotéza. Verze, že jde o černou díru, je tudíž hypotéza uvnitř jiné hypotézy. Nyní byl nicméně navržen způsob, jak by se přítomnost podobného objektu ve vnějších částech Sluneční soustavy dala zaznamenat. Studie publikovaná v Astrophysical Journal Letters spoléhá na projekt Legacy Survey of Space …

Planety vznikají akrecí, kdy se prachová zrnka spojují do větších celků. Pokud objekt překročí určitou hranici, začne vysávat plyn ze svého okolí. Stane se z něj obr. Kritická mez je někde okolo 10 Zemí. Pokud tedy najdeme exoplanetu o hmotnosti větší, předpokládáme, že jde o plynného obra s jádrem… planetu …

Neobvyklá dvojice neutronových hvězd by mohla fungovat i jako další metoda pro určení Hubbleovy konstanty. Tým vědců z University of East Anglia a dalších institucí objevil nový pulzar („kosmický maják“, rychle rotující neutronová hvězda vyzařující především v rádiové oblasti) PSR J1913 + 1102, který má řadu neobvyklých vlastností. Tato neutronová …