Tag Archives: astronomie

Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …

Při srážce dvou galaxií způsobují supermasivní černé díry v jejich centrálních oblastech gravitační úder podobný zpětnému rázu brokovnice. Tento impulz může být tak silný, že miliony hvězd srazí na nestandardní dráhy. Alespoň podle výzkumu vedeného vědci z University of Colorado v Boulderu. Nová studie by mohla přispět k vyřešení desítky …

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …

V noci ze soboty na neděli 30./31. října se podle NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) naskytnou vysoké šance na pozorování polárních září i ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou. Oblak se odtrhl od …

Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …

Rentgenová observatoř Chandra zřejmě zaznamenala tranzit přes hvězdu nacházející se mimo naši Galaxii. Možný kandidát na exoplanetu se nachází ve spirální galaxii Messier 51 (M51, Vírová galaxie). Téměř všechny dosud objevené exoplanety jsou od Země vzdáleny méně než asi 3 000 světelných let. Exoplaneta v M51 by byla vzdálena asi …

Heliová hvězda může mít hmotnost až 10 Sluncí a přitom menší průměr než Slunce. Alejandro Vigna-Gomez z University of Copenhagen (Kodaň) byl v čele týmu, který se pokus vysvětlit existenci nezvykle velkých (hmotných) neutronových hvězdy. Na ně ukazuje nezvyklé pozorování gravitačních vln. Druhá detekce gravitačních vln pomocí zařízení LIGO (Laser …

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. …

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …

V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …